Podrobnosti o průzkumu sdělilo Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Biologické centrum Akademie věd ČR, které prohledává vody lipenské přehrady společně s jihočeskou pobočkou Českého rybářského svazu. Cílem je také zhodnotit celkový stav rybí obsádky.
„Již z prvotních výsledků je zřejmé, že úlovky z minulých let se nebudou opakovat a že populační trend sumce velkého na Lipně nabral spíše sestupnou tendenci. To potvrzují i úlovky sportovních rybářů,“ uvedl Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra.
Ačkoli sumců spíše ubývá, o to cennější může být úlovek těchto rybích „obrů“. Hmotnost ryb může být dokonce vyšší než ve vyhlášených zahraničních rybářských oblastech, jako je Norsko nebo Španělsko.
„Minulý týden jsme se vrátili z podobné odlovné kampaně na vyhlášené přehradě Mequinenza na španělské řece Ebro, která se uskutečnila v rámci mezinárodní spolupráce s výzkumným týmem Ecohydros pro Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografické výzvy,“ řekl Čech.
Přestože tam ulovili celkem 66 sumců, jejich průměrná hmotnost byla výrazně menší než na Lipně. „Pokud si tedy čeští rybáři chtějí splnit sen o velké rybě, nedává velký smysl jezdit až do Španělska. Při troše trpělivosti a rybářského štěstí se tento sen dá naplnit i tady v Česku,“ dodal Čech.
Třicetiletý kapitální úlovek
Právě začátkem září chytli vědci svůj letošní největší úlovek letošní sezony: Asi třicetiletý sumec měřil 212 centimetrů a vážil 55 kilo. Na odlov se vědcům osvědčila metoda takzvaných dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři k lovu největších predátorů – žraloků, tuňáků či mečounů.
Českobudějovičtí vědci ji využívají i na velkých jihoevropských jezerech a nádržích, kde v rámci mezinárodního projektu Life Predator pomáhají tlumit invazi sumce velkého, který je pro tamní ekosystémy ekologickou hrozbou.
Klimatická změna a vysoká úživnost volných vod hrají sumci jednoznačně do karet. Od určité velikosti nemá žádného přirozeného predátora – s výjimkou člověka. Jako vrcholový predátor, navíc velice nevybíravý, funguje v systému jako vysavač.
„Zhltne cokoli, a to i ve značné velikosti. Vzhledem k tomu, že loví převážně v noci, kořist má obvykle jen minimální šanci k úniku. Nesmíme zapomenout, že sumec má i obrovskou plodnost. Skutečně velcí jedinci mohou vyprodukovat přes dva miliony jiker každý rok,“ uvedl Martin Čech.
Tento fakt na druhou stranu vyvažuje obrovská úmrtnost, zejména v prvním roce života. Lipno je navíc poměrně vysoko položená nádrž s dlouhým zimním obdobím, pro sumce tedy není zdaleka nejvhodnější.
Dlouhodobý výzkum Lipna
Případný růst populace se dá velice dobře tlumit vhodným nastavením bližších podmínek k rybolovu, které určuje Český rybářský svaz a které může pružně upravovat podle výsledků každoročních rybářských statistik a výsledků výzkumného týmu Biologického centra AV ČR.
U všech odlovených sumců odborníci zjišťují jejich růstovou výkonnost, tělesnou kondici, pohlaví a případnou potravu. Po nezbytných měřeních jsou ryby v nejkratší možné době vypouštěny zpět do lipenské nádrže.
Odborníci sledují nádrž Lipno z hlediska rybích populací dlouhodobě, s několika přerušeními od roku 2008. Hlavní impulz jim k tomu dala kolabující populace candátů na začátku milénia. Od té doby se stav populace výrazně zlepšil.
„Candát nalézá v nádrži dobrou potravní nabídku, výrazně zrychlil růst a v některých letech vytváří silné ročníky,“ poznamenal Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
V posledních letech se ale zvýšila jeho přirozená úmrtnost. „A tak se candátům nedaří dosáhnout velkých hustot, na které byli rybáři zvyklí v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století,“ uvedl Kubečka.
Největší český sumec
Podle něj je pravděpodobné, že se na tom podepisuje právě predátorské chování sumce velkého. Zodpovědět všechny příčiny vývoje jednotlivých populací ale není možné bez dlouhodobého sledování všech důležitých hráčů systému, jako jsou řasy, bezobratlí a další ryby.
Jakkoli se délka 212 centimetrů uloveného sumce v lipenské přehradě může zdát laikovi jako neuvěřitelná, rozhodně nejde o národní rekord. Ten se nedávno podařil známému rybáři Jakubu Vágnerovi, jím ulovená ryba překonala o dva centimetry hranici 270 centimetrů.
„Prvního sumce jsem chytil v devíti letech. Za život jsem chytil spoustu krásných ryb, ale mým snem vždycky bylo chytit rybu, kterou když uvidím, tak z ní budu úplně vyřízenej. A dneska to padlo,“ citoval Vágnera server InRybář.
Úlovek se mu podařil v polovině srpna, a to v české vodě, i když konkrétní revír Vágner neprozradil. Pouze uvedl, že to nebyl ani Orlík, ani Vranovská přehrada. Že by to bylo třeba Lipno?
