Vědci: Přehrady sucho nezastaví, vyschly

Analýza
Česko mají v budoucnu před extrémním suchem podle vládních plánů ochránit také nové přehradní nádrže a rybníky. Vyjde to na miliardy korun. Minimálně část vědců ovšem upozorňuje, že letošní vedra ukázala, že tento způsob zadržování vody v krajině nefunguje. Voda totiž vyschla i tam.
Ilustrační foto: Pixabay

Srážek bylo letos zatím tak málo, že se bez vody ocitly i některé nádrže, jiné zase výrazně snížily hladinu. Týkalo se to například přehrady Pařížov na Chrudimsku nebo nádrže Harcov u Liberce. Ale také mnoha rybníků. Třeba v Přibicích na Brněnsku vyschly hned tři, stejný problém řešili v tomto regionu rovněž v Ostopovicích, obdobný osud potkal i rybník Jirsák ve středočeské Čáslavi.

I tam, kde se v rybnících voda udržela, byly hladiny vody výrazně nižší, od srpna navíc vodní plochy na mnoha místech pokryly nebezpečné, jedovaté sinice. A sucho pokračuje i na podzim. Do poloviny říjny napršela podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jen přibližně pětina srážek, než je pro toto období obvyklé.

Vody je málo rovněž v řekách. Na téměř polovině sledovaných míst panuje hydrologické sucho. „Ve sledovaných profilech protéká ve vodních tocích převážně 10 až 55 procent toho, co je pro toto období obvyklé,“ sdělil k situaci v půlce října hydrolog ČHMÚ Radek Čekal. Nejzávažnější je podle něho situace v severovýchodních Čechách. Silně podnormální je rovněž stav podzemních vod.

PSALI JSME:
Stane se z Česka polopoušť?

Když chybí žížaly

Podle Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd letošní zkušenosti se suchem ukazují, že vodu je zapotřebí zadržovat už v krajině, a nikoli až v přehradách. „Voda v přehradě či rybníce je krajině platná asi jako sklenice vody v pražské hospodě člověku žíznícímu uprostřed Sahary,“ tvrdí Jirků. „Musíme se co nejrychleji vrátit k přirozené skladbě lesů, protože listnaté a smíšené porosty, potažmo jejich půdy, zadržují výrazně více vody, než jehličnaté.“

Podle Jirků je rovněž nezbytné zlepšit hospodaření se zemědělskou půdou. „Kvůli používání těžké techniky je půda zhutněná, takže se do ní srážky hůře vsakují. Následkem používání chemických postřiků z půdy zmizely žížaly a další půdní organismy, které zvyšují vsakování vody dvakrát až třikrát. Kvůli hospodaření na velkých půdních blocích nestojí odtékající vodě v cestě žádné překážky a s vodou odtéká i ornice,“ upozornil biolog.

Vědci již několik let upozorňují, že zdravá půdy by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. Pro porovnání, jedna z přehrad, o jejíž výstavbě se v posledních letech diskutuje, má zadržet 15 milionů metrů krychlových vody.

Podobně vychází schopnost zadržovat vodu při porovnání přehrad a lesů. Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.

PSALI JSME:
Mladí považují nedostatek vody za menší problém, než ti starší

Narovnané řeky

Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina uvedl, že plány na stavbu nových přehrad se vytáhnou pokaždé, když přijdou povodně, nebo se naopak objeví sucho. „Přitom právě masivní zásahy do krajiny jsou jednou z příčin současné situace. Přehrady nejsou řešením problému, jsou jeho součástí,“ tvrdí Dostál.

O tom, že ani desítky let budování přehrad a regulace toků nezabránily letošnímu suchu, svědčí i porovnání se situací přes sto lety. V roce 1918 byla regulována třetina říčních toků a na území Česka bylo 17 přehrad. V současnosti je regulováno více než 90 procent tuzemských toků a existuje kolem 180 přehrad. Přesto ani tato masivní změna vodního režimu řízená člověkem letošnímu suchu nezabránila, vodu v krajině nezadržela ani nezachránila zemědělskou produkci.

„Právě umělé odvádění vody z krajiny člověkem zvyšuje tlak na její zadržování na jiném místě pomocí přehrad. Technické zásahy do krajiny jsou extrémně drahé a nikdy nefungují tak dobře, jako přírodní procesy, prověřené miliony let,“ uvedl Dalibor Dostál. Dodal, že miliardy korun na budování nových obřích nádrží chybí na skutečně účinná opatření v krajině.

PSALI JSME:
S vodou je fakt zle. Hlavní veřejný zájem je nezůstat na suchu

Z velkých lánů malá pole

Podle Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd je například potřeba rozdělit velké zemědělské bloky na menší plochy, kde se budou střídat různé plodiny. Rovněž je potřeba začít podporovat zakládání travnatých, nebo prostě jen nekultivovaných pásů zejména tam, kde je potřeba vodu zdržet, aby rychle neodtekla spolu s ornicí – třeba na terénních vlnách v zemědělské krajině, ale také například podél polních cest.

„Regulovaným napřímeným tokům je zase nezbytné vrátit alespoň částečně přirozený tvar se zákruty koryt a poskytnout jim prostor pro rozliv během vysokých stavů vody, která potřebuje prostor a čas, aby se stihla vsáknout, rychle neodtekla a nepáchala škody,“ poznamenal Jirků. Připomněl, že celková délka vodních toků v Česku se v minulosti kvůli regulacím zkrátila o třetinu, u některých řek dokonce o dvě třetiny.

PSALI JSME:
Hrozba nedostatku vody je reálná. Co musí stát udělat?

Podle vládních dokumentů ale stát se stavbou několika přehrad nadále počítá – byť jsou „jenom“ součástí celého souhrnu opatření proti suchu a povodním. Dokonce vznikl Národní tým proti suchu. “Ukazuje se, že nebýt systému přehrad, situace by byla daleko horší,” tvrdí vicepremiér Jan Hamáček. Ministerstva chystají vybudovat nové závlahové přehrady například na Rakovnicku, v Podyjí nebo u Hustopečí. Chtějí rovněž zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží.

Vláda slibuje i přírodní opatření v lesích nebo na zemědělských plochách. „Někdo říká, musíme mít mokřady, někdo přehrady, někdo rybníky. Já tvrdím jednu věc: my ty věci musíme dělat souběžně. Jedna věc nevyřeší ten komplex,“ konstatoval ministr zemědělství Miroslav Toman. Jako příklad uvedl, že by si lidé na vlastním pozemku mohli vybudovat malý rybník – snadněji než dosud. „Malé rybníky podpoří biodiverzitu, vegetaci a celkově zlepší krajinný ráz, který bude odolnější proti suchu,“ tvrdí Toman.

Chce rovněž prověřit melioračních, tedy odvodňovacích systémů na polích. A prosadit, aby na zemědělských plochách zůstávalo více vody. Na dotace by tak například mohli napříště dosáhnout jen ti farmáři, kteří na polích zbudují pásy proti odtékání vody.

Sdílet:
  1. Takový demagogický článek k pohledání. Nějak se mně nepodařilo najít rybníky v katastru Přibic, a to jsem prožil několik let v Pohořelicích. Velmi zajímavé tvrzení o milionech let. Jaké má k tomu objektivní doklady. Kdo je zřizovatelem organizace Česká krajina? a odkud tečou peníze na chod této organizace?
    B. Zvarič

    • Stačí se podívat třeba na Google maps, rybníky v katastru Přibic jsou mezi protékající řekou Jihlava a obcí Přibice. Informace o České krajině jsou volně dohledatelné na internetu, stačilo Vám opět použít Google a našel byste tento odkaz: https://www.ceska-krajina.cz/o-nas/.

  2. Skutečně se zkrátily řeky o jednu třetinu, některé dokonce o dvě třetiny? Řeky lze prohloubit, rozšířit, zúžit, zpevnit jejich břehy, propojit kanály, stavět na nich splavy a přehrady, ale nelze je zkrátit! Řeka teče krajinou nejnižšími místy mezi kopci, krajinu nelze zkrátit! Pokud byly některé hodně klikaté potoky v loukách při odvodňování luk narovnány, pak se zkrátily jen o zlomek procenta nebo o několik málo procent.
    Skutečně stromy zadržují vodu v krajině? Pravý opak je pravdou. Stromy vodu z půdy vysávají a uvolňují do ovzduší a vítr ji odnese pryč. Nutno však dodat, že čím více vody stromy odpaří, tím více jí voda při dešti může pojmout. V minulosti hospodáři vysazovali stromy těsně u zdí svých hospodářství, aby odsávaly vodu ze základů, a také samozřejmě jako clonu proti případným požárům v sousedství.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Senioři na tahu

Lidský život se za posledních sto let prodloužil nejen o roky, ale o desítky let. Doba, kdy po seniorech neštěkl ani pes, už je pryč. Pro vzdělávací instituce, cestovní kanceláře, zájmové spolky i volnočasová …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Nákupní centra před Vánoci? Ochranka vše nevyřeší, říká streetworker

Rozhovor
Tomáš Klumpar pracuje s dětmi a mladými lidmi z problematického prostředí na pražském Žižkově a v Nuslích. Je vedoucím Beztíže - specializovaného oddělení Domu dětí a mládeže Praha 3 – Ulita. Se svým týmem se pokouší snižovat v této skupině výskyt drogové závislosti nebo drobné kriminality. „Nedávno jsme s kolegy počítali, na kolik vyjde takový problémový mladý člověk daňové poplatníky, pokud s ním nikdo nezačne …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru