Záhada hromadného úhynu ryb. Jak předvídat katastrofu?

Vědci chtějí do budoucna najít systém, jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Jde o čím dál častější jev, který souvisí s globálním oteplováním – zejména v letních vedrech je pod hladinou nedostatek kyslíku, takže ryby ve velkém umírají. Skupina vědců v čele s Radovanem Koppem z Mendelovy univerzity v Brně začali hledat cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět.
České rybářství se v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. Reprofoto: rybnikarstvipohorelice.cz

Byl to jeden z největších úhynů ryb v republice. V rybníku Nesyt na Břeclavsku v prosinci skončilo břichem vzhůru více než sto tun ryb. Podle jednatele tamního Rybářství Hodonín Oldřicha Pechy škoda přesáhla pět milionů korun. Ryby lekly kvůli vedru a suchu, respektive kvůli nedostatku kyslíku z důvodu poklesu hladiny. Rybník Nesyt patří mezi Lednické rybníky. Je to největší rybník na Moravě a jeden z největších v republice. Vodní plocha má rozlohu kolem 300 hektarů.

Tato událost nebyla v letošním létě nijak výjimečná. S podobnými hromadnými úhyny se museli vypořádat rybáři například také ve Vlkabském nebo Kurdějovském rybníku. Kyslíkový deficit se stává čím dál větším „postrachem“ českého rybářství, a to kvůli pokračujícím klimatickým změnám, globálnímu oteplování. Skupina vědců teď chce najít metodu, jak takové riziko lépe předvídat.

PSALI JSME:
Smrt pro ryby. Z Lipna zcela vymizel síh, indikátor čisté vody

Příčiny kyslíkových deficitů

Pětiletý projekt, který začali letos vědci řešit, má za cíl objasnit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících, a to v závislosti na podmínkách daného prostředí. Základní principy problému přitom vědci už znají: mění se klima, rybníky vysychají a problémy s kyslíkovým deficitem budou čím dál častější.

Obecně přitom platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit vzniká obvykle s příchodem fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Radovan Kopp, šéf týmu vědců, který se touto problematikou zabývá.

Roli ovšem hrají rovněž další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných. „Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit jestli je vedle klimatu ještě další faktor, který úhyny způsobuje,“ uvedl Kopp, v jehož zhruba dvacetičlenném týmu jsou například bioklimatologové.

PSALI JSME:
Stane se z Česka polopoušť?

Kolaps ekosystému

Podle Koppa se problém s úhyny ryb u některých rybníků opakuje. Může to souviset i se znečištěním, protože mnohé menší vodní plochy vysychají a teče do nich třeba jen voda z čistíren, která je bohatá na různé živiny. S tím souvisí i větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí se i na několik dní fotosyntéza a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ uvedl Kopp.

Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ uvedl Kopp, podle kterého by za pár let mohla vzniknout speciální mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné předpovídat možný úhyn ryb v určitých rybnících. Jako data poslouží podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.

„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybnikáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“ uvedl Kopp. Odhaduje, že se tento obor v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do padesáti let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ dodal Radovan Kopp z Mendelovy univerzity v Brně.

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Rozpačitý návrat k normálu

Od včerejšího rána rockové rádio optimisticky hlásilo, že „tento den se zapíše do historie, jako první den, kdy jsme mohli sundat roušky“. Přesněji řečeno na ulici, v hromadné dopravě zatím ne, ale na ulici už ano. …

Ani nejsmutnějším věcem se nevyhneme

Snažíme si to nepřipouštět, ale přesto to na většinu z nás nevyhnutelně čeká. Být u smrti milované osoby a v rozrušení se umět postarat o nezbytné poslední záležitosti, na to člověk snad ani nemůže být dostatečně …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Konto pracovní doby. Neznáte? Možná se to už brzy změní

Poradna
Že vám ten pojem nic neříká? Možná hodně brzy se to změní. Konto pracovní doby je institut zavedený v zákoníku práce sice už 14 let, přesto jej domácí firmy zatím moc nevyužívaly. Jeho hlavní předností je, že zaměstnancům zajišťuje stálý plat a zaměstnavatelům umožňuje přidělovat práci flexibilně či nárazově. A to se především v době po pandemii může oběma stranám hodit.
Rolovat nahoru