Smrt pro ryby. Z Lipna zcela vymizel síh, indikátor čisté vody

Vědecký průzkum největší české přehradní nádrže potvrdil, že z Lipna úplně vymizel síh - chladnomilná lososovitá ryba, která je indikátorem čisté vody a málo narušeného životního prostředí. Zjistili to hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd, kteří na konci srpna brázdili lipenské vody spolu s lidmi z Českého rybářského svazu.
Lipenský síh na snímku z roku 2003. Foto: Jan Kubečka

Podle ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd Jana Kubečky tvořili síhové ještě v letech 2003 až 2008 téměř patnáct procent ryb. „V roce 2012 to ale byla už jen dvě procenta,“ řekl Kubečka. Při komplexním průzkumu rybí obsádky lipenské přehrady v roce 2016 se prokázalo, že se síhové nedokáží rozmnožovat a že jejich populace vymírají, což se při letošním monitoringu s jistotou potvrdilo.

„Přímé příčiny, proč populace síha vymřely, neznáme. S největší pravděpodobností je zádrhel ve stadiu jiker,“ konstatoval Kubečka. Dodal, že stejná situace nastala i v dalších sledovaných českých nádržích Římov a Žlutice, a rovněž v některých evropských jezerech.

Akce rybníkáře Šusty

Neznamená to ovšem, že by síh z české přírody zcela vymizel. Daří se mu v nových důlních jezerech Medard a Most, kde českobudějovičtí vědci v rámci unikátního experimentu nasadili síha do zatopených povrchových dolů. Trochu to připomíná konec 19. století, kdy se tato chladnomilná lososovitá ryba poprvé objevila ve zdejších vodách.

„Do Čech nechal jikry síha marény poprvé dovézt do svých rybníků třeboňský rybníkář Šusta poprvé v roce 1882 a od roku 1887 se u nás daří produkovat násady tohoto druhu umělým výtěrem,“ uvedl rybářský web chytej.cz. Dodal, že dovezené jikry pocházely pravděpodobně z polského jezera Miedwie.

„Od Šustových časů je tato ryba místy chována jako doplňkový druh v  produkčních rybnících a byla vysazena i do řady údolních nádrží. Asi největší proslulosti dosáhla v tomto ohledu Lipenská údolní nádrž, kde se marény v určitém období lovily celkem pravidelně a dosahovaly i poměrně slušných rozměrů,“ konstatoval web, podle něhož je tento druh citlivý na stres, poranění a zákal vody. Mezi rybáři patřil sín mezi velmi ceněné ryby s mimořádně kvalitním masem.

PSALI JSME:
S vodou je fakt zle. Hlavní veřejný zájem je nezůstat na suchu

Candáta naopak přibývá

Naopak dobrou zprávou je, že se potvrzuje trend z předešlých dvou průzkumů z let 2016 a 2017, kdy vědci zjistili, že se v Lipně znovu vzpamatovává populace candáta, které kvůli nadměrnému lovu hrozil naprostý kolaps. Vloni a předloni ovšem vědci zaznamenali mimořádně „silné ročníky“ této ryby. „Ačkoli většina úlovků nebude větší než šedesát centimetrů, zřejmě zatím nehrozí nebezpečí, že by byla populace candáta při současné míře odlovu podlomena,“ řekl hydrobiolog Jan Kubečka.

Převažujícími druhy ryb v lipenské přehradě jsou ryby kaprovité – kapr, cejn, plotice ouklej a cejnek. Mezi nejpočetnější dravce pak patří okoun, candát, bolen a sumec. Právě u sumce velkého dochází v posledních letech k zajímavé změně. „Se vzrůstem jarních teplot se zlepšily podmínky pro rozvoj tohoto vrcholového predátora evropských vod. Dřív byla populace sumce kompletně závislá na umělém nasazování, v současnosti se ale rozmnožuje přirozeně,“ konstatoval Kubečka.

Dodal, že narůstající počet sumců ovlivní rovněž populace kaprovitých ryb a dalších dravců. V nádrži Lipno, která je vysoce položená, je však tento proces teprve v začátku,“ dodal Jan Kubečka z Biologického centra Akademie věd.

PSALI JSME:
Špinavý vzduch v ČR: Tisíce mrtvých, miliardové ztráty

Doporučení rybářům

Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu rybí obsádky vědci doporučí, jak dál v lipenské nádrži hospodařit. Po loňském průzkumu rybářům například navrhli nevysazovat více kaprů, než se uloví na udici, nevysazovat boleny, sumce a candáty, ale naopak zintenzivnit vysazování štik.

Výsledky analýz využijí hydrobiologové rovněž v rámci mezinárodního projektu ClimeFish, který přináší dlouhodobé předpovědi pro vývoj mořské i sladkovodní produkci ryb v závislosti na změnách klimatu a dalších vlivech lidské činnosti. Zároveň navrhne doporučení, jak se do budoucna připravit, aby ekonomické a společenské následky byly co nejmenší.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.