Proč se u věcných darů musí odvádět daň z přidané hodnoty?

Česko vyznačuje dobře rozvinutým sociálním prostředím, a proto je často prezentováno jako vzor v oblasti filantropie pro region střední a východní Evropy. Dobrý filantropický potenciál by ale v Česku mohla aktivovat kvalitnější legislativa, jak vyplývá z průzkumu „Filantropie ve střední a východní Evropě – Česká republika“, který připravil think-tank Social Impact Alliance for CEE a expertní tým z mezinárodní právní společnosti Dentons.
Dobrý filantropický potenciál by v Česku mohla aktivovat kvalitnější legislativa, vyplývá z průzkumu Filantropie ve střední a východní Evropě. Ilustrační foto: Pixabay.com

Průzkum přináší unikátní, komplexní pohled na ekosystém soukromých prostředků darovaných na sociální účely v Česku a v 11 zemích celého regionu střední a východní Evropy. Cílem sdružení Social Impact Alliance for CEE je určit překážky a potenciální pobídky pro dárce z řad fyzických i právnických osob a doporučit změny.

Firmy i široká veřejnost ale bohužel vnímají právní a daňové prostředí jako příliš komplikované. Podnikatelé často nevědí, jak postupovat v souladu s právními předpisy, což s sebou nese další náklady, například v souvislosti se zajištěním odborných poradenských služeb.

Vzhledem ke stále poměrně nízké úrovni motivace tato skutečnost mnohé firmy (zejména malé a střední podniky, které nemají vlastní poradce, pozn. aut.) odrazuje od toho, aby se pustily do společensky odpovědných aktivit.

PSALI JSME:
Darování peněz není tak jednoduché. Dobrý skutek může přidělat i starosti

Další komplikací je pro firmy nutnost odvádět daň z přidané hodnoty (DPH) z podpory, kterou poskytují formou věcných darů. Podobně, jako u věcných darů, je i u služeb pro bono nutné odvádět DPH, upozornili advokáti ze společnosti Dentons.

Finanční správa v této souvislosti mimo jiné argumentuje tím, že dané předpisy musejí být v souladu s právem Evropské unie. Právo EU však podle všeho umožňuje v tomto ohledu národní výjimky, navíc zkušenosti z jiných trhů, například z Polska, ukazují, že praxe se skutečně může lišit.

Podle současné právní úpravy činí maximální výše všech daňově uznatelných darů deset procent základu daně pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a 15 procent základu daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. „Kvůli pandemii byl tento limit dočasně zvýšen na 30 procent. Otázkou však zůstává, co dál – má smysl 30% limit zachovat?“ klade si otázku advokát Petr Kotáb.

PSALI JSME:
Jak správně účtovat granty, dotace nebo dary?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Strašák jménem datová schránka

Pro statisíce malých spolků či OSVČ to je zlý sen. Od ledna příštího roku budou muset se státní správou komunikovat výhradně elektronicky. Že tzv. datovou schránku nemají a ani si ji nechtějí zřizovat? Všechny …

Bude léto milostivé už naposledy?

Podruhé a – dost. Tak alespoň zní slib poslanců Patrika Nachera (ANO) a Marka Výborného (KDU-ČSL) ohledně Milostivého léta II, které proběhne letos od 1. září do 30. listopadu. Jde o opakování akce, která na přelomu …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB