Proč se u věcných darů musí odvádět daň z přidané hodnoty?

Česko vyznačuje dobře rozvinutým sociálním prostředím, a proto je často prezentováno jako vzor v oblasti filantropie pro region střední a východní Evropy. Dobrý filantropický potenciál by ale v Česku mohla aktivovat kvalitnější legislativa, jak vyplývá z průzkumu „Filantropie ve střední a východní Evropě – Česká republika“, který připravil think-tank Social Impact Alliance for CEE a expertní tým z mezinárodní právní společnosti Dentons.
Dobrý filantropický potenciál by v Česku mohla aktivovat kvalitnější legislativa, vyplývá z průzkumu Filantropie ve střední a východní Evropě. Ilustrační foto: Pixabay.com

Průzkum přináší unikátní, komplexní pohled na ekosystém soukromých prostředků darovaných na sociální účely v Česku a v 11 zemích celého regionu střední a východní Evropy. Cílem sdružení Social Impact Alliance for CEE je určit překážky a potenciální pobídky pro dárce z řad fyzických i právnických osob a doporučit změny.

Firmy i široká veřejnost ale bohužel vnímají právní a daňové prostředí jako příliš komplikované. Podnikatelé často nevědí, jak postupovat v souladu s právními předpisy, což s sebou nese další náklady, například v souvislosti se zajištěním odborných poradenských služeb.

Vzhledem ke stále poměrně nízké úrovni motivace tato skutečnost mnohé firmy (zejména malé a střední podniky, které nemají vlastní poradce, pozn. aut.) odrazuje od toho, aby se pustily do společensky odpovědných aktivit.

Další komplikací je pro firmy nutnost odvádět daň z přidané hodnoty (DPH) z podpory, kterou poskytují formou věcných darů. Podobně, jako u věcných darů, je i u služeb pro bono nutné odvádět DPH, upozornili advokáti ze společnosti Dentons.

Finanční správa v této souvislosti mimo jiné argumentuje tím, že dané předpisy musejí být v souladu s právem Evropské unie. Právo EU však podle všeho umožňuje v tomto ohledu národní výjimky, navíc zkušenosti z jiných trhů, například z Polska, ukazují, že praxe se skutečně může lišit.

Podle současné právní úpravy činí maximální výše všech daňově uznatelných darů deset procent základu daně pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a 15 procent základu daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. „Kvůli pandemii byl tento limit dočasně zvýšen na 30 procent. Otázkou však zůstává, co dál – má smysl 30% limit zachovat?“ klade si otázku advokát Petr Kotáb.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB