Prodejem části devizových rezerv můžeme posílit korunu

Názor
Vzhledem k současné situaci na trhu lze předpokládat, že prodej části devizových rezerv by pomohl k posílení kurzu koruny efektivněji než zvyšování úrokových sazeb. Silnější koruna by však neprospívala českému exportu, který je důležitou součásti tuzemského hospodářství. Naopak dovoz zahraničního zboží by zlevnil.
Ke konci října letošního roku měla ČNB 3,24 bilionů devizových rezerv přepočtených na koruny. Foto: Pixabay

S blížícím se koncem roku je zajímavé sledovat, jak se jednotliví analytici trefovali ve svých ekonomických predikcích. Drtivá většina analytiků si letos vylámala zuby při odhadování budoucího vývoje kurzu koruny. Zatímco na začátku roku panovala široká shoda, že koruna bude posilovat, na konci roku se euro prodává kolem 26 korun a dolar jen o přibližně 3 koruny levněji. Kurz koruny je tak vůči euru i dolaru slabší než na začátku roku.

PSALI JSME:
Euro za 25 korun? Možná na konci roku, říká analytik

Oslabování kurzu koruny je dáváno do souvislosti se zpomalováním růstu české ekonomiky. Tento faktor však zřejmě nehraje primární roli, protože koruna oslabovala i v době, kdy byla publikována příznivější data o růstu našeho hospodářství. Podstatnější roli sehrává aktuální situace na měnovém trhu, kde je málo subjektů, které by chtěly nakupovat českou měnu. Přebytek koruny na trhu se následně zrcadlí ve slabém kurzu.

Česká národní banka (ČNB) podle makroekonomických modelů správně předpokládala, že když zvýší úrokovou sazbu, koruna začne posilovat. Investoři však na vyšší úrokovou sazbu v České republice zatím příliš neslyší a ve snaze převést aktiva do bezpečných přístavů se stahují z rozvíjejících se trhů, na což doplácí i Česká republika. Celkové napětí kolem brexitu či obchodních válek investory utvrzuje v rozhodnutí držet aktiva ve světových měnách a příliš neexperimentovat v malých a otevřených ekonomikách, které v případě krizového vývoje mohou být méně stabilní.

PSALI JSME:
Česká ekonomika se připravuje na příchod hospodářské krize

Dalším zvyšováním úrokových sazeb docílíme snížení růstu české ekonomiky, protože se zdraží úvěry pro firmy i domácnosti. Růst úrokových sazeb přesto nemusí vést k okamžitému posílení koruny. Z těchto důvodů je načase zahájit diskusi o prodeji části devizových rezerv, za které by byla nakoupena česká měna. To by vedlo k okamžitému posílení koruny a celému měnovému trhu dalo jasný signál, kudy by se kurz koruny měl dál vyvíjet.

Ke konci října letošního roku měla ČNB 3,24 bilionů devizových rezerv přepočtených na koruny. O pět let dříve, tedy pár dní před zahájením devizových intervencí, měla centrální banka devizové rezervy přepočtené na koruny ve výši 0,89 bilionu. V průběhu devizových intervencí se devizové rezervy více než ztrojnásobily, což pomohlo oslabit korunu.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.