Na úplném počátku jim zakladatel Projektu Šance László Sümegh, původně maďarský výtvarník, který od poloviny 90. let žije v Česku, začal pomáhat tak, že jim s igelitkou v ruce roznášel základní věci pro přežití a také empaticky naslouchal jejich drsným životním příběhům…
Přes 70 procent takových dětí podle jeho zkušeností vyrůstalo v dětských domovech, další jsou z řad těch, které jsou pro své rodiny nepřijatelné např. kvůli své homosexualitě.
Největším nepřítelem začlenění takových mladých do života, za který převezmou odpovědnost, jsou podle Sümegha, dnes streetworkera a psychoterapeuta, organizace nabízející jednorázovou pomoc. Tím, že lidem na ulici poskytují jídlo a oblečení, aniž by pro to museli cokoli udělat, z nich podle jeho názoru vytvářejí „sociální parazity“.
„Není umění někomu dát v nouzi najíst, ale naučit ho si na jídlo vydělat,“ řekl Sümegh před několika lety ve vysílání rozhlasové stanice Dvojka. Projekt Šance proto mladým lidem žijícím na ulici nabízí práci – díky výrobě propisek, svíček nebo tašek si mohou vydělat peníze. „Založit sdružení Projekt Šance a další centra pro tyto zanedbané a zapomenuté mladé lidi už byly jen logické kroky, jak se jim ještě více přiblížit a účinně jim pomáhat,“ komentuje Petr Hušek.
Jak život mladých lidí na ulici obvykle začíná? „Velkými sny o možnostech života ve velkoměstě, a po čase… ulice. Někteří klienti svůj život místo v rodině zahájili v ústavní péči. Nebo v ní končí… Jsou dokonce i klienti, kteří mají vzdělání, rodiče, rodinu. Důvody, proč skončili na ulici, jsou různé, od mezilidských vztahů přes sociální problémy až k osobním omezením. V Projektu Šance dostanou šanci začít jinak,“ dodává.
Často si „děti ulice“ ani neuvědomují, že by se mohli mít lépe. Mají špatné sociální, životní a pracovní návyky a v mnoha směrech jsou zanedbané a v důsledku toho jsou častými oběťmi komerčního sexuálního zneužívání.
„Když se sebou chtějí něco dělat a spolupracují s Projektem Šance na svém životě, daří se nám to krok za krokem měnit. Tak či tak se o ně snažíme hezky starat, ale bez jejich součinnosti nám někdy nezbývá, než trpělivě odpovídat na dotazy a radit, upozorňovat, „očkovat“ rozum a čekat, zda jej dostanou. Postupně tak začínají tušit, jak jít životem dál,“ říká Hušek.
„Někteří klienti, kterým jsme před lety pomáhali, se nám ozývají s poděkováním, že kdysi nezůstali na své problémy sami. Někdy je to až dojemné, zvláště když se jim podaří rozvíjet to, co sami neměli. Vlastní rodinu,“ vybavuje si Petr Hušek. Většina klientů, kteří v minulosti zvládli úspěšný „přestup“ z ulice, si svůj úspěch dodnes drží, některé z nich stále lidé z projektu dle potřeby zpovzdálí podporují a pomáhají jim zvládat nový život.
„Vánoce, a Štědrý večer speciálně, bývají každoročně tím nejtěžším a nejsmutnějším časem, kdy nejvíc bolí rány na duši, které „děti ulice“ musí nést. Projekt Šance se jim snaží rodinu nahradit. Jako správná neziskovka nemůžeme skončit jinak než prosbou, a protože budou Vánoce, tak to bude rovnou prosba štědrovečerní,“ říká Hušek.
Pro klienty Projektu Šance se každý rok pořádá Štědrý večer 24. 12. od 12:00 do 22:00 hodin. „S jídlem nám pomáhají odborníci ze Zátiší group a my s nadsázkou říkáme, že ti, kteří během roku krmí ty nejbohatší, pomáhají na Vánoce krmit ty nejchudší. Naštěstí tím pomoc Zátiší group a pana Sanjiva Suriho nekončí,“ doplňuje Petr Hušek.
A pokračuje: „Štědrý večer tedy letos zvládneme, jestli nám do něj nehodí vidle zase nějak ten covid (v minulém roce jsme rozdávali alespoň štědrovečerní balíčky s jídlem), ale letos se všichni těšíme, že Štědrý večer s klienty oslavíme u společného štědrovečerního stolu a bude spousta pohádek, které se pouští podle výběru klientů (hlavně Popelka).“
„Naše prosba proto směřuje spíš k našemu fungování v roce 2022. Pokud se vám zdá naše úsilí smysluplné a je ve Vašich možnostech podpořit nás, tak Vám samozřejmě rádi vystavíme potvrzení o daru. Podpořit nás můžete na číslo transparentního účtu: 123-735810207/0100 s variabilním symbolem dle vašeho výběru,“ říká Hušek.
