Prokrastinace? Odkládání důležitých věcí nám dává iluzi svobody

(red) 5. 1. 2019 Článek je více než jeden rok starý

Prokrastinace – neboli chorobné odkládání úkolů – k dnešní době jaksi patří. Máme k dispozici řadu technologií, jako jsou e-maily nebo mobilní telefony, a všude kolem na nás číhají nejrůznější virtuální sociální sítě. Zkrátka mnoho lákadel, která nás odvádějí od práce. Chorobný odkladač je podle nejnovějšího výzkumu společnosti myTimi téměř každý sedmý Čech.

Lidé jsou zahlceni stále větším množstvím úkolů, jejichž vyřešení si nechávají na později, mnohdy na neurčito. Foto: Pixabay

„Naučit se bojovat s prokrastinací je jednou z nejdůležitějších dovedností moderního člověka,“ tvrdí Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace. Podle průzkumu ale tuto dovednost ovládá jen desetina zaměstnaných Čechů, která skutečně nic neodkládá. Zbytek, tedy drtivých 90 procent, před sebou valí povinnosti, které nechce řešit.

Dva z pěti zaměstnanců přiznávají, že si v zaměstnání vyřizují osobní věci: Nejčastěji plánují dovolené, hledají a rezervují různé služby, vyřizují průkazy apod. Třetina mladých lidí tak činí prakticky každý den. Každý druhý přiznává, že se po práci chce věnovat jiným věcem.

Lidé jsou zahlceni stále větším množstvím úkolů, jejichž vyřešení si nechávají na později, mnohdy na neurčito. Ze zmíněného průzkumu vyplývá, že 15 % lidí povinnosti odkládá chronicky – více než měsíc a déle. Nejvíce úkolů odkládají zejména mladí lidé do 30 let. Jsou přesvědčeni, že mají k dispozici velmi málo času a zařizování věcí je také nejvíce vyčerpává.

Plnění drobných úkolů

„Jedním z důvodů odkládání je dnes až extrémní počet možností, které máme. Desítky aplikací v mobilním telefonu, výběr z obrovského množství e-shopů, neomezený počet kulturních akcí, stovky nových článků denně. Převážně mladší generace, která vyrůstá s technologiemi, má zvýšenou tendenci podlehnout plnění drobných úkolů, které jsou mnohem jednodušší a nevyžadují tolik úsilí,“ vysvětluje Daniel Gamrot, expert na osobní time management, trenér a konzultant osobní produktivity.

Odkládání důležitých věcí nám podle Gamrota dává iluzi svobody. „Přesvědčí nás, že disponujeme neomezeným množstvím času a volné chvíle vyplňujeme aktivitou, která se nám zrovna líbí. Máme tendenci tíhnout k nedůležitým činnostem, jelikož jsou ve většině případů méně náročné na energii a rozhodování,“ dodává expert.

Psali jsme

Každý zaměstnaný Čech před Vánoci proflákal 5625 korun

„Hořáky“ už nepočkají

Málo času a chuti. To jsou nejčastější důvody, proč povinnosti odsouváme. „Nejčastěji odkládáme věci bez pevného termínu splnění. Hasíme je ve chvíli, kdy se z nich stanou tzv. hořáky a už nepočkají,“ komentuje možnost delegování povinností Daniel Gamrot.

A podle průzkumu každý sedmý respondent nakonec přehodí svou povinnost na někoho jiného. V 57 % případů jsou to manželé/manželky nebo partneři/partnerky, v deseti procentech matky, v šesti jiný příbuzný, ve třech kamarádi, známí či kolegové a pouze ve dvou procentech přehodíme úkol na otce. V 15 % lidé podle průzkumu využijí nějakou specializovanou službu.

Ludwig prokrastinaci přirovnává ke zlozvyku, jakým je třeba alkoholismus: „Je to zlozvyk, který máme naučený, ale člověk se ho může přeučit, prokrastinace se dá porazit.“