Průmyslová výroba v ČR v říjnu zpomalila, když rostla oproti září o tři procenta. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů to znamená meziroční růst o 1,3 procenta. Bez očištění o kalendářní efekty to představuje naopak meziroční pokles o 1,3 procenta, což bylo 1,4 procentního bodu nad naším odhadem a 1,5 bodu nad očekáváním trhu.
V případě průmyslu se vlivem začínající druhé vlny pandemie nečekal pro výrobu výrazný propad jako v případě služeb, ale i tak je rychlý meziměsíční nárůst příjemným překvapením. Ten se navíc zrcadlí v dalším velmi vysokém přebytku obchodní bilance.
Největším tahounem byla tentokrát výroba aut, která meziročně rostla o téměř 14 procent. Nebýt výroby produkce aut pak by byl meziroční výsledek průmyslu slabší o celých 2,6 procentního bodu, takže by jednoznačně klesala. Řekněme, že v odvětvích mimo automobilový průmysl stále mírně převažují jednociferné meziroční poklesy. Největším tahounem směrem dolů je sektor výroby a rozvodu energií s meziročním poklesem 11,9 procenta a příspěvkem k meziročnímu růstu průmyslu -1,3 procentního bodu.
V průmyslu přibývá nových zakázek. Meziroční růst jejich hodnoty v říjnu zrychlil o 40 bp na 5,2 procenta, za čímž stojí poptávka ze zahraničí, zatímco domácí zakázky v říjnu svůj meziroční pokles prohloubily na 1,7 procenta.
Meziroční pokles zaměstnanosti v průmyslu činil stejně jako v září a srpnu 4,1 procenta, avšak meziroční nárůst průměrných mezd zaměstnanců ve výrobě zpomalil na 2,5 procenta po předchozím růstu o 4,8 procenta.
Údaje z výroby za říjen překvapily mírně pozitivně. Za listopad čekáme slabší údaj, ale nemělo by to být nijak dramatické. Předstihové indikátory se vyvíjejí spíše smíšeně. (1) Složky indexu nákupních manažerů za listopad poukazují na expanzi výroby, i když pomalejším tempem. (2) Naopak pokles důvěry v průmyslu dle konjukturálního průzkumu na mírně nižší úroveň nežli v březnu ukazuje spíše pokles produkce. (3) Již zveřejněný růst německého průmyslu za říjen dohromady s vysokou úrovní předstihových indikátorů pak naznačují pokračování expanze vnější poptávky, což je pro českou, exportně orientovanou ekonomiku oproti první vlně naprosto klíčové.
Limitou pro výrobu budou ve čtvrtém čtvrtletí podle nás zejména kapacitní omezení nabídkové strany. Podniky jsou oproti první vlně lépe připravené, ale negativní vliv zde znát bude. I tak je zde naděje, že by se průmyslová výroba mohla ve čtvrtém čtvrtletí nepatrně meziročně růst. Pro další expanzi pak bude důležitý právě vývoj zahraniční poptávky.
S ohledem na fakt, že vakcína je za rohem a hospodářské politiky budou v příštím roce stále výrazně expanzivní, by výroba mohla v dalších čtvrtletích dále expandovat. Nicméně řada dalších nejistot jako dopad Brexitu stále přetrvává. Pro letošek jsme čekali propad průmyslové výroby kolem deseti procent, ale poslední údaje ukazují, že by výsledek mohl být spíše blízko mínus sedmi procent.
Export stále silně předstihuje dovoz
Říjnový zahraniční obchod skončil s přebytkem 33,4 miliardy korun. Trh přitom počítal pouze s 20,5 mld. Kč. Celkové vývozy byly meziročně vyšší o 5,6 procenta. Na importech je stále patrná utlumená investiční aktivita i vliv pandemických opatření. V meziročním srovnání tak byly importy o 1,7 procenta nižší.
Ve srovnání s minulým měsícem rostly vývozy o 4,7 procenta a dovozy o 3,4 procenta. Po zářijovém excelentním výsledku tak zahraniční obchod přinesl další pozitivní překvapení. Hlavní zásluhu na něm měla bilance motorových vozidel, kde byl přebytek meziročně o 7,7 miliardy korun vyšší. Roli sehrál i menší deficit bilance s ropou a zemním plynem, a to o 4,1 mld. Kč.
Na výsledcích zahraničního obchodu je patrné, že situace je tentokrát výrazně lepší, než tomu bylo při první pandemické vlně. Automobilový průmysl své linky nezavřel, lépe fungují i dodavatelské řetězce, přičemž zahraniční poptávka po automobilech je solidní.
Na druhou stranu investiční aktivita zůstává nízká, což tlumí tempo růstu importů. Dopadům pandemie se celoroční výsledek zahraničního obchodu ale nevyhne, ale poslední údaje ukazují, že celoroční výsledek bude pravděpodobně lepší, než ukazuje naše prognóza (76 mld. Kč).
Stavebnictví zůstává v útlumu
Stavební produkce v říjnu poklesla meziměsíčně o 1,7 procenta a její meziroční pokles se tak prohloubil ze zářijových 8,2 procenta na 10,5 procenta. Na jejím vývoji tak již byly zřetelné dopady spojené s druhou vlnou koronavirové pandemie.
Klesala především produkce pozemního stavitelství (o 13 %), které zahrnuje výstavbu veškerých bytových a nebytových budov. Vysoká nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie poptávce po stavebních pracích v tomto segmentu nepomáhá. Pokles inženýrského stavitelství nebyl tak hluboký (-4,8 %), a to zřejmě vlivem vládních investic, z nichž některé i přes obecný pokles ekonomiky pokračují.
Výhled pro další měsíce není optimistický, jak dokazuje pokles počtu vydaných stavebních povolení oproti loňsku o 7,6 procenta, na což ovšem pravděpodobně mělo vliv i omezené fungování úřadů v důsledku vládních omezení.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
