Ochlazování pracovního trhu jde při pohledu na sektorovou zaměstnanost stále primárně za průmyslem – počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu klesl od roku 2019 skoro o sedm procent. Celková zaměstnanost přitom dál roste, a to zejména díky veřejným a soukromým službám a stavebnictví.
Poslední tvrdá čísla z průmyslu nás sice překvapila pozitivně, na druhou stranu ochota nabírat nové zaměstnance zůstává podle průzkumů mezi průmyslníky relativně nízká. A vysoká obchodní a geopolitická nejistota bude asi opatrnost při nabírání nové pracovní síly v průmyslu dál brzdit.
Na druhou stranu míra nezaměstnanosti je na evropské poměry stále velmi nízká. Zvlášť pokud se nedíváme na registrované nezaměstnané na úřadech práce, ale na sezónně očištěnou míru nezaměstnanosti podle výběrových šetření mezi domácnostmi – ta se pohybuje na úrovni 2,7 procenta, tedy zhruba tam, kde před rokem.
To je nejnižší hodnota v EU, pohybující se hluboko pod evropským průměrem (5,9 %). Současně podle průzkumů mezi domácnosti vidíme, že obavy z nezaměstnanosti sice oproti loňskému roku vzrostly, ale z historického pohledu jsou stále relativně nízké.
Velký obrázek se tedy výrazně nezměnil. Přes jisté ochlazení na pracovním trhu dané primárně pozvolnou redukcí zaměstnanců v průmyslu, zůstává český trh práce relativně napjatý. A je to cítit i na mzdové dynamice, která zůstává i po odeznění inflace relativně svižná (+6,9 % meziročně) a „motá tak hlavu“ České národní bance.
Rychlý růst mezd vidíme zejména tam, kde se firmy snaží nabírat nové zaměstnance – tedy na prvním místě ve službách a stavebnictví (mzdy +10,3 % meziročně), kde mzdy rostou o poznání rychleji než v průmyslu („pouze“ +5,8 % meziročně).
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
