Průmyslníkům kazí náladu válečná nejistota a inflace

Názor
PMI index tuzemské průmyslové aktivity v březnu klesl na 54,7 bodu z únorových 56,5 bodu. Výsledek byl mírně pod tržním očekáváním (55,3 bodu) i naším odhadem (55,5 bodu). Pokles indexu jde jednoznačně na vrub válečného konfliktu na Ukrajině.
Pro nebližší měsíce reálně hrozí pokles produkce v českém průmyslu, primárně kvůli nedostatku komponent pro výrobu z Ukrajiny či Ruska, a dramatickému nárůstu cen energií. Ilustrační foto: Depositphotos.com

PMI indikuje, že aktivita v tuzemském průmyslovém sektoru nadále roste, avšak pomalejším tempem. To je však trochu iluze. Za vyšším číslem stojí prodloužení doby dodávek. To ale není důsledkem vysoké poptávky, jak tomu standardně bývá, ale další komplikací v dodavatelském řetězci, kterou válka na Ukrajině způsobila. Poptávka naopak ve světle válečných rizik slábne.

To v kombinaci s růstem cen vstupů znamená, že podnikatelská důvěra klesla na nejnižší hodnotu za posledních 22 měsíců. Poprvé od října respondenti indikují mírný, přesto pokles produkce. Za hlavní důvody poklesu uvádějí slabou poptávku, nedostatek zaměstnanců, nedostupné suroviny a nejistotu kvůli válce na Ukrajině.

PSALI JSME:
Rychle se šířící covid v Číně je novým strašákem pro světovou i českou ekonomiku

Ceny vstupů rostly nejrychleji na poslední čtyři měsíce, a to téměř nejrychlejším tempem v historii (v blízkosti maxima z loňského července, pozn. aut.). Hlavním hnacím motorem jsou podle průmyslových firem ceny energií a pohonných hmot. I přes slabší poptávku jsou ale producenti zvýšené náklady schopni přenášet do koncových cen pro finální spotřebitele. Otázkou je, jak dlouho.

Obáváme se, že pro nebližší měsíce reálně hrozí pokles produkce v českém průmyslu, primárně kvůli nedostatku komponent pro výrobu z Ukrajiny či Ruska, a dramatickému nárůstu cen energií, zejména plynu. U něj představuje výrazné riziko nejenom cena, ale jestli vůbec bude. Pokud by došlo na nouzový vládní plán a plyn dostávaly pouze firmy důležité k zajištění klíčové infrastruktury státu, negativní dopad do průmyslu jako celku by byl markantní.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Obejdeme se bez ruského plynu? Jaké jsou jeho vhodné alternativy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.