„To je o deset procentních bodů více zastánců takového názoru, než když jsme se ptali celé populace,“ připomíná František Boudný, obchodní ředitel společnosti. V průzkumu, který v lednu pro společnost uskutečnila agentura STEM/MARK, s takovým výrokem souhlasilo 44 % reprezentantů populace.
„Větší pochopení pro častější změnu práce je na straně zaměstnavatelů logické – lépe znají současný pracovní trh, sami často usilují o ‚přetažení‘ zajímavého kandidáta od konkurence a navíc dobře vědí, že člověk se vystřídáním několika zaměstnavatelů ‚otrká‘ a získá cenné zkušenosti,“ vysvětluje Boudný.
Potvrzují to i reakce zaměstnavatelů na otázku, co častá změna práce vypovídá o člověku. Víc než dvakrát častěji (15 %) oproti populaci zaměstnavatelé uvedli, že takový člověk „asi něco umí, zaměstnavatelé o něho mají zájem“.
Naopak s názorem, že takový člověk „asi nic neumí, když si neumí udržet práci déle“, souhlasilo jen osm procent firemních respondentů (oproti 24 % zastánců mezi běžnou populací).
V jednom se však názory laické populace a představitelů zaměstnavatelů shodují – člověk, který často mění místo, je „špatně čitelný“. Téměř polovina firem (46 %) to popsala výrokem „nemá úplně jasno, čeho chce dosáhnout“ a i totéž myslí 48 % běžné populace.
Jako dobu vhodnou ke změně práce zaměstnavatelé nejčastěji uváděli období v rozmezí tří až sedmi let (77 %), kratší výdrž na jednom místě – dva až tři roky – je vhodná podle 15 % personalistů a jen osm procent míní, že by se práce měla měnit po sedmi a více letech.
