Mezinárodní tým vědců, který vedli výzkumníci z Východoanglické univerzity (UEA) a v němž byli zastoupeni i odborníci z České republiky, vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině na více než 200 tisících místech v Evropě a Severní Americe za posledních 25 let.
Tato metoda využívá výsledků takzvané občanské vědy, což znamená, že se do výzkumu zapojují dobrovolní pozorovatelé. Jejich výstupy se následně kombinují s údaji z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů ve volné přírodě.
„Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým,“ konstatoval vedoucí týmu Simon Butler.
Vliv klimatických změn
Na negativním vývoji ptačího zpěvu se nejspíš podepisují globální změny klimatu, kvůli nimž ubývá některých druhů a mění se také jejich rozšíření na kontinentech. Butler se domnívá, že lidský kontakt s přírodou, který se děje především prostřednictvím ptačího zpěvu, je proto stále chudší, což může mít dalekosáhlé důsledky pro lidské zdraví a kvalitu života.
„Jelikož lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací,“ dodal Butler. Přínosy kontaktu s přírodou pro člověka jsou podle něho rozsáhlé: Od lepší tělesné kondice přes lepší psychickou pohodu až po vyšší pravděpodobnost toho, že se daná osoba aktivně zapojí do ochrany přírody.
„Zjistili jsme, že na místech, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity,“ sdělila spoluautorka výzkumu Catriona Morrisonová.
Environmentální krize
Podle Petra Voříška z České společnosti ornitologické, který se na výzkumu rovněž podílel, tato studie potvrdila zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. „Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně,“ poznamenal Voříšek a vyzdvihnul pomoc tisíců amatérských ornitologů v Evropě i Severní Americe při sbírání potřebných podkladů.
„Jen díky nim můžeme lépe popsat a pochopit, co se s přírodou kolem nás děje. Tato studie ukazuje na nenahraditelnost dlouhodobých popisných sledování přírody,“ připomněl český ornitolog.
Morrisonová uvedla, že žijeme v době celosvětové environmentální krize: „Dnes již víme, že ztráta kontaktu člověka s přírodou k této krizi může přispívat. Čím méně jsme v kontaktu s přírodou, která nás obklopuje, tím méně se zajímáme o to, co se s přírodou děje. Podobné studie mohou přispět k tomu, abychom si úbytku přírody kolem nás více všímali a uvědomovali si její důležitost pro kvalitu lidského života.“
Ohrožené ptačí druhy
Mezinárodní organizace BirdLife International, kterou v Česku zastupuje Česká společnost ornitologická, zveřejnila v říjnu nový Červený seznam ptáků Evropy. I přes nezpochybnitelné ochranářské úspěchy je v Evropě každý pátý ptačí druh ohrožený vyhynutím. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství, ztráta vhodného prostředí i pronásledování člověkem.
Mezi nejvíce ohrožené a současně nejvíce ubývající druhy patří na starém kontinentu mořské ptactvo, kachny, bahňáci a dravci. Ubývá rovněž většina druhů ze skřivanovitých, strnadovitých a ťuhýkovitých. Mezi další skupiny s významným úbytkem jsou kachnovití a bahňáci.
Některé druhy jsou přitom považovány za skvělý indikátor stavu životního prostředí. „Příkladem je intenzivní zemědělství a s ním související úbytek ptáků zemědělské krajiny,“ uvedla Česká společnost ornitologická. „Ubývající ptáci tu jako indikátor ukazují, že intenzivní zemědělství je dlouhodobě neudržitelné a provází ho úbytek biodiverzity, tedy nejen ptáků, ale i dalších živočišných a rostlinných druhů.“
Dobrý den. Již 4 roky neslyším zpívat nad polem skřivánky. Na pastvinu přilétaly ptáci kteří rozbíjely trus a hledaly obživu. Nikdo by nevěřil jak vrány dokázaly rozházet hnůj co byl na hromadě. Po ukončení podnikání, zrušení pastviny je ticho už ani vrány. Zasázené stromy nestihly zesílit a tak je odrbaly srnky a uschnou. Prasata jsou přemnožená a posbírají mnoho mláďat a vajec z hnízd ležících na zemi. Teď o víkendu myslivci v Sobotu a Neděly hon na louce a přilehlém poli vystříleli bažanty co se jim podařilo všechny nástrahy života přežít. Místo aby dokoupili kohouty a tak se mohly bažanti aspoň trošku rozmnožit. Když už nejsou koroptve ani křepelky, o slukách už ani netřeba psát. Pro drobnou zvěř je velmi těžké přežití na velkých plochách, když jim usilují o život ne jen dravci a prasata ale i lidé svojí široko záběrovou technikou. A soliterní stromy ničí přemnožené srnčí. U mě dokud jsem hospodařil měl polňák své mladé v Lednu ukryté v kraji hnoje, já o nich věděl ale psoj jsem je neprozradil i když tam se mnou chodil každý den 2x a tak v pohodě přežily dokud byly malý všechny nepohody počasí. Čejky ty už se u nás nemnoží mnoho let a ještě před dvěma lety jsem na louce při senách vyděl jak čáp dokáže zlikvidovat čtyři malé bažanty během deseti minut a Bažantice s tím nic neudělá. Tak že drobná zvěř by se musela nějakým zázrakem začít množit ve větších počtech než je to určeno jejími možnostmi aby se mohla opět namnožit do standartních počtů na které jsme byli zvyklí před 50-60 léty. Každý predátor si od drobné zvěře bere včetně člověka a co dělá člověk pro drobnou zvěř? Kde jsou remízy, zarostlé plochy pod osamělými stromy. Potůčky a potoky obrostlé Vrbami, Šípkovými keři aby měly aspoň trošku možnost existovat. Dále likvidace drobných zemědělců ekonomickým nastavením podmínek, kdy mě jatka jasně naznačili že se mnou jako s malým končí že pro dva býky najednou nebudou jezdit. Já měl i svůj kombajn a když měla Bažantice hnízdo v obilí tak pro mě nebyl problém ohlídat 2m. lištu ohlídat a vyhnout se hnízdu a nechat ten kousek neposekaný dokud se nevylíhla kuřata a slepice s nima neodešla jinam. A když mě snesla těsně k řádku slámy po žních tak se prostě ten kousek slámy nechal dokud neodešla s kuřaty také. Kdo tohle dělá s velko záběrovým kombajnem. Vždyť ani neví že posekal nebo přejel Bažantici na hnízdě. Bohužel zůstali jen vzpomínky z mládí a ze svého podnikání. Dnešní nastavení podnikání v zemědělství ochranu drobné zvěře neřeší a ochrana srnčat před senama je hezký pí ár pro veřejnost že se jako něco pro to dělá. Ale ve skutečnosti se nic neřeší. Srnčí i prasata jsou přemnožená to zdůrazňuji a velmi škodí. Děkuji za odpověď a názor.