Rakouský „veselý spořílek“ Sparefroh se do důchodu nechystá

Víte o tom, že na dnešek připadá Světový den spoření? Ten letošní bude v pořadí už 95. V Česku ale tento „finanční svátek“ příliš známý není, i když se některé v tuzemsku působící banky už pár let snaží to prolomit. Zřejmě největší oblibu má v Evropě den spoření v sousedním Rakousku: Z bank a spořitelen se stávají otevřená místa, kde můžete dostat občerstvení i čepované pivo, dojednat si lepší podmínky, a alespoň trochu nahlédnout pod pokličku fungování.
Světový den spoření je velice známý a oblíbený v Rakousku. V tento den se konají různé akce, které už od roku 1956 pořádají tamní banky a spořitelny, přičemž spojujícím prvkem je veselý spořílek Sparefroh. Reprofoto: vienna.at

Na tom, že se poslední říjnový den stane Světovým dnem spoření, se v roce 1924 se na tom shodli zástupci 29 zemí na prvním mezinárodním kongresu spořitelen v italském Miláně. Traduje se, že s nápadem přišel tamní profesor ekonomie Filippo Ravizza, s cílem zvýšit povědomí o spoření a vyzdvihnout jeho význam ať už mezi finančními institucemi, tak i mezi fyzickými osobami.

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století bylo totiž nutné v některých zemích obnovit důvěru ve spoření. Například v Německu přišli lidé v roce 1923 o své úspory kvůli měnové reformě.

Největší popularitu „svátek“ zaznamenával v letech 1955 až 1970, kdy se v některých zemích stal doslova tradicí. Například v sousedním Rakousku je den spoření natolik populární, že má už přes šedesát let svého oficiálního maskota. Jmenuje se Sparefroh, což se dá přeložit jako „veselý spořílek“. Tuto reklamní figurku používá především Erste Bank, ale i další rakouské finanční ústavy, a oslovuje především děti.

PSALI JSME:
Dětem spoří jen čtvrtina rodičů

Sparefroh přitom není původem z Rakouska. V 50. letech minulého století jej z německé Sparkassenverlag ve Stuttgartu přivezli do salcburské Sparkasse režisér Fritz Rücker a reklamní manažer Franz Ruedl. A tamní grafik Leopold Juriga dal postavičce maskota mnohem sympatičtější vzhled, ale především jej „rozhýbal“. V roce 1956 pak vypukla popularita Sparefroha, když rakouská asociace spořitelen doporučila všem svým členům, aby maskota využili ve svých reklamách na Světový den spoření.

Zelený mužíček se šilinkem na hrudi a červenou čepicí, z pod níž vykukuje černá kštice, se pro generace Rakušanů stal symbolem spoření . A současně zakotvil v rakouské každodenní kultuře. V šedesátých letech začal vycházet časopis pro děti „Sparefroh“. Postava „veselého spořílka“ se dodnes objevuje nejen v televizní reklamně, ale v rámci vytvoření výukového materiálu pro rakouské školy bylo natočeno deset televizních epizod se zeleným mužíčkem.

Sparefroh si dokonce zahrál ve filmové pohádce o mlynáři, který chce obnovit své hospodaření – ale nepůjčil si na to, spořil si a „veselý spořílek“ mu v tom pomáhal. V roce 1965 byla jedna z vídeňských uliček pojmenována Sparefrohgasse a tento název nese dodnes. Pamětní deska ale byla bohužel odstraněna. V letech 1968-1974 se také rozdávalo ocenění „Zlatý Sparefroh“ za finanční vzdělávání dětí. Stojí za zmínku, že jedním z oceněných byl rovněž někdejší vídeňský starosta Helmut Zilk, tehdy coby zakladatel školní televize.

V roce 1965 byla jedna z vídeňských uliček pojmenována Sparefrohgasse a tento název nese dodnes. Reprofoto: Google Maps

V roce 1970 „veselý spořílek“ dokázal něco, o čem většina reklamních agentur jen sní – v průzkumu uvedlo jeho znalost 97 % respondentů, což mj. znamenalo, že reklamní postavičku znalo více lidí, než kolik jich vědělo jméno tehdejšího spolkového prezidenta. Mimochodem, byl to Franz Jonas, dlouholetý starosta rakouské metropole s moravskými kořeny (rodina Jonášů).

V osmdesátých letech, zejména s nástupem podílových fondů a kolektivního investování, ale i s tím, že Sparefroh byl spojován především s vkladními knížkami, začal jeho význam upadat a mnozí prorokovali jeho brzký odchod do důchodu.

Nestalo se. Svého comebacku se Sparefroh, jemuž „updatovanou“ podobu vtiskl ilustrátor Christo Penev, dočkal na své padesátiny v roce 2006. Zjistilo se, že „veselého spořílka“ zná 86 procent Rakušanů a že extrémně vysoké hodnoty sympatií vykazuje u lidí ve věku mezi 30 a 50 roky. Tedy těch, kdo na něm „vyrůstali“.

Dnešní Sparefroh rozhodně nepůsobí dojmem 63letého staříka, který by se chystal do důchodu. A Rakušané za ním dnes půjdou do svých bank a spořitelen, aby tam neformálně pohovořili o možnostech zhodnocení svých peněz, využili nějakou tu výhodnější nabídku a pobavili se s dětmi na připravených akcích. Stejně, jako to dělali jejich rodiče.

PSALI JSME:
Komiksové postavy, které ovlivnily druhou světovou válku

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB