Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornila Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP (ČSG) „Přibývá důkazů, že se kolorektální karcinom objevuje u stále mladších ročníků,“ potvrdil profesor Ilja Tachecí, předseda společnosti.
„V souladu s aktuálními doporučeními, která již platí v USA, jsme proto přistoupili ke snížení hranice, od kdy tuto nemoc kontrolujeme. V Evropě patříme k prvním, kteří to udělali,“ dodal profesor Tachecí.
Od letošního ledna snížili lékaři dolní hranici preventivního screeningu z 50 na 45 let. Program nabízí dvě varianty: Buď primární koloskopické vyšetření jednou za deset let, nebo test okultního krvácení ve stolici, který je nutné opakovat každé dva roky.
V roce 2024, tedy ještě před upravením věkové hranice, podstoupilo koloskopii v rámci screeningu kolorektálního karcinomu téměř 27 tisíc lidí. Podle dat z Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky je to o šest tisíc více než v předchozím roce.
Screeningový test na okultní krvácení pak absolvovalo více než 700 tisíc pacientů. Vedle úpravy věku pro vstup do screeningu odborníci od letošního roku určili nově také horní hranici – na 74 let. Dosud se u těchto kontrol žádné věkové omezení směrem nahoru nestanovovalo.
Nedobrá disciplína
„Vyřazení osob od věku 75 let ze screeningu vyplývá z nízké pravděpodobnosti úmrtí na kolorektální karcinom u asymptomatických starších osob v případě, že do tohoto věku byli součástí screeningu,“ uvedl profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
To ale podle něj neznamená, že těmto osobám není provedena diagnostická koloskopie v případě klinického podezření na tento nádor.
I přes snížení věkové hranice vstupu do screeningu lékaři skokový nárůst počtu vyšetření a příliv pacientů ve svých ordinacích neočekávají. Důvodem je podle nich fakt, že mladší ročníky zatím o preventivní prohlídky nejeví tak velký zájem a péči o zdraví věnují méně pozornosti.
„Na nárůst pacientů jsme ale připraveni a doufáme, že se zejména lidé mladší padesáti let do screeningu zapojí. Zároveň ale počítáme s tím, že disciplína mladších a často vytížených osob může být nižší,“ řekl profesor Přemysl Falt, předseda Endoskopické sekce ČSG.
Neoblíbená koloskopie
Koloskopie patří k obávaným zákrokům, které lidé obvykle raději odkládají. Lékaři však pacienty ubezpečují, že dnešní vyšetřovací techniky jsou velmi pokročilé a že lékaři, kteří zákrok provádějí, jsou zkušení.
„Zákrok sice není úplně příjemný, rozhodně však není bolestivý. Většinou jej lze zvládnout bez injekcí a anestezie,“ vysvětlil Ondřej Urban z Fakultní nemocnice Olomouc. Dodal, že jen někteří pacienti potřebují zklidňující injekci.
„A v některých odůvodněných případech přistupujeme i k celkové anestezii, například u žen po gynekologických operacích,“ řekl profesor Urban. Rakovina tlustého střeva a konečníku se často projevuje nenápadně a poměrně pozdě.
Mezi hlavní varovné příznaky patří dlouhodobé změny v trávení, například střídající se průjmy a zácpa, krev ve stolici, prudký úbytek hmotnosti nebo bolesti břicha. Zásadním faktorem pro rozvoj rakoviny je životní styl.
Specialisté varují zejména před stravou bohatou na červené maso a průmyslově zpracované potraviny, kouření, nadměrnou konzumací alkoholu a naopak nedostatek pohybu. Pokud lékaři odhalí nemoc včas, je velmi dobře léčitelná.
„Při screeningové koloskopii nejčastěji objevíme takzvaný adenomový polyp. Jeho odstraněním zabráníme možnému rozvoji kolorektálního karcinomu, protože většina jich vzniká v průběhu mnoha let právě z takových polypů,“ uvedl Přemysl Falt, předseda Endoskopické sekce ČSG.
V některých případech ale lékaři naleznou přímo karcinom. „V časných stadiích, u pacientů bez příznaků, je ale lépe řešitelný, s nadějí na úplné vyléčení, a to včetně miniinvazivní endoskopické léčby,“ konstatoval profesor Falt.
