Z pohledu finančního trhu jde o mírně vyšší než předpokládané navýšení úroků, neboť představitelé ČNB včetně guvernéra Jiřího Rusnoka avizovali před prosincovým zasedáním jako velmi pravděpodobný krok zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu.
Zvýšení hlavní úrokové sazby je opět poměrně výrazné a tento krok potvrzuje, že bankovní rada stále vnímá potřebu reagovat na inflační rizika s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání v tuzemské ekonomice. Představitelé centrální banky ve svých nedávných výrocích naznačovali, že repo sazba by mohla dosáhnout vrcholu v oblasti čtyř procent, zřejmě již v prvním čtvrtletí 2022.
Zvýšení repo sazby ČNB o plný jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta je mírně nad očekáváním finančního trhu, jenž v návaznosti na nedávné komentáře několika členů bankovní rady očekával zvýšení na úroveň 3,5 procenta.
Jde jen o nepatrně méně výrazné zvýšení než v listopadu, kdy šla repo sazba nahoru o jeden a čtvrt procentního bodu a i prosincové zvýšení úroků tedy představuje výrazný krok.
Většina bankovní rady zjevně cítila potřebu razantně reagovat na růst inflačních rizik v české ekonomice, zároveň ale lze předpokládat, že se repo sazba ČNB blíží svému vrcholu, jenž by se mohl nacházet v oblasti čtyř procent.
Cestou růstu úrokových sazeb se vydalo již několik centrálních bank v regionu střední a jihovýchodní Evropy: vedle ČNB a Maďarské centrální banky, jež zvýšily své sazby v červnu jako první v EU (maďarská MNB tento první krok učinila jeden den před českou centrální bankou, pozn. aut.), úrokové sazby zvyšují také centrální banky v Polsku a Rumunsku.
Centrální banka odhaduje teoreticky rovnovážnou úroveň repo sazby pro českou ekonomiku v rozmezí dvě a půl až tři procenta, aktuální úroveň úroků centrální banky je tak již nad tímto pomyslným neutrálem.
Čtvrtletní prognóza ČNB, zveřejněná počátkem listopadu, předpokládala, že repo sazba dosáhne svého vrcholu v prvním čtvrtletí 2022 na úrovni 3,25 procenta či 3,50 procenta. Data z české ekonomiky ovšem signalizují, že růst cenových tlaků je výraznější, než se původně předpokládalo, což si vyžádalo prudší reakci na straně zvyšování úrokových sazeb.
Pro potřebu rychlejšího zvýšení úroků hovoří také fakt, že koruna v uplynulých týdnech posilovala pomaleji, než ČNB předpokládala, a měnové podmínky v ekonomice se prostřednictvím vývoje kurzu koruny zpřísňují pozvolněji, než s čím počítala listopadová prognóza centrální banky.
Komentáře ČNB z posledních týdnů naznačovaly, že repo sazba může dosáhnout vrcholu v oblasti čtyř procent zřejmě již v průběhu prvního čtvrtletí 2022. Dnešní rozhodnutí bankovní rady ale naznačuje, že repo sazba může nalézt svůj vrchol mírně nad čtyřmi procenty.
Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat a pokud česká koruna dále posílí vůči euru, tak by se ve druhé polovině roku 2022 úrokové sazby centrální banky mohly vydat k mírnému poklesu.
Po dosažení úrovně 3,75 procenta byla repo sazba ČNB od letošního června zvýšena již celkem o tři a půl procentního bodu a lze tak předpokládat, že větší část cesty směrem nahoru mají úroky české centrální banky v tomto cyklu zpřísňování měnové politiky již za sebou.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
