Izraelské akcie už o víkendu výrazně poklesly. Jenže o víkendu se v jiných zemích neobchoduje. Jakmile se začalo obchodovat v Evropě a USA, viděli jsme výrazný propad izraelských státních dluhopisů na rekordně nízkou hodnotu i v dalších zemích.
Izraelský šekel oslabil k dolaru na nejslabší hodnotu od roku 2016. Situace byla tak vážná, že na podporu šekelu vstoupila na trhy izraelská centrální banka, což měnu stabilizovalo. A není divu, intervence ve výši 30 miliard dolarů není malá.
U nás jsme v minulosti viděli intervence v řádu stovek milionů korun, což obvykle stačilo. Centrální banka bude nejspíše šekel bránit i nadále, takže výraznější pokles kurzu neočekávám.
Zatímco šekel padal, spekulanti hledali bezpečí, pročež – jako obvykle v podobných situacích – výrazně vyskočila cena zlata a posílil i švýcarský frank. Zlato a frank jsou klasické bezpečné přístavy pro investory, pokud ve světě propuknou problémy. Překvapivě ani koruna nebyla k euru nijak zásadně zasažena.
Za vším hledej ropu
Důležitější než akcie, dluhopisy či měnové kurzy je nyní ropa, která stojí na Blízkém Východě za vším. Ropa typu Brent zdražila pouze o necelá tři procenta, za čímž stojí strach z jejího nedostatku. Zdražením o tři procenta to ale nemusí končit. Sám Izrael pro svět ropy nic neznamená. Je tu však jiný strašák – Írán.
Objevují se první informace, že Teherán Palestincům pomáhal, což Washington dosud oficiálně popírá. Pokud se ovšem informace potvrdí a ukáže se, že pomoc byla výrazná, je možné, že z obavy z výroby jaderné zbraně zaútočí na Irán nejen Izrael, ale i USA.
Írán by na to zareagoval útokem na ropné věže v Saudské Arábii. A tentokrát většího rozsahu, než jsme viděli v minulosti. V tu chvíli by USA zpřísnily embargo a znemožnily vývoz ropy z Íránu, což by znamenalo, že na trhu bude podstatně méně ropy než v současnosti. Nedostatek ropy by katapultoval její cenu a můžeme jen odhadovat, zda by se růst ceny zastavil na 100 či 120 dolarech za barel.
Kdo by na tom nakonec vydělal? Všichni válkou nezasažení producenti ropy, k nimž patří i Rusko. Může se tak rozjet domino událostí, které vyústí v navýšení příjmů Ruska, což by mu pomohlo ve válce na Ukrajině. Dostáváme se tak k na první pohled nečekanému závěru, který si v USA určitě nepřejí.
Jde tu o jadernou zbraň v nevyzpytatelném Íránu, ale i o válku na Ukrajině. Zdá se, že nelze jednoduše podpořit Izrael a zároveň Ukrajinu. Jak se rozhodnou USA? To je na politicích a diplomatech. Do hlav jim nevidím. Vývoj nicméně ukazuje, že věc je komplikovanější, než se na první pohled mohlo zdát.
Dopad na české spotřebitele
V každém případě je jasné, že ceny pohonných hmot u nás dále porostou. Dlouhodobě je totiž vypozorováno, že když cena ropy roste, české čerpací stanice ihned zdražují, jako by derivát ropy nakoupily právě teď, a nikoli před několika dny, kdy by to dávalo logiku. Takto to má logiku jen šmelinářskou.
Naopak, když cena ropy klesá, propisuje to do totemů čerpacích stanic velmi pomalu a postupně, což má opět šmelinářskou logiku. Otázkou je, zda se k čerpacím stanicím nepřidávají i rafinérie. Tam my ale nevidíme. V každém případě je to pro českého spotřebitele další rána pod pás. Čachry s daněmi u pohonných hmot se nevyplatily. Je jisté, že voliči to v blížících se volbách politikům spočítají.
Uvidíme, kam až cena pohonných hmot vyskočí. Při větším konfliktu to podle mě může být až pět korun na litr, a to jak u benzínu, tak u nafty. Zatím ropa výrazněji nezdražila, a proto toho dosud moc neuvidíme. To se ale může rychle změnit.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Celá česka ekonomika se řítí do propasti dopadnem jak řekove a to budem rádi
Přesně tak. Na opačné straně světa spadne medvídek koala ze stromu a hned je důvod proč v ČR zdražit pohonné hmoty. Tak si tady žijeme…..