
Naposledy pak investiční fond IFIS, který označil některá moje slova za nepřesná či zavádějící. Po zralé úvaze jsem se rozhodl reagovat, protože o tom, co je v případu Arcy pravda a realita, a co jsou oproti tomu jen přání a sny, vím poměrně hodně.
Celé vyjádření investičního fondu IFIS, které si můžete přečíst zde, je dle mého názoru motivováno právě jedním takovým přáním – totiž že proběhne insolvenční řízení s akciovou společností Arca Investmets v České republice.
Ano, pár procent naděje, že se to stane, určitě existuje. A já jsem nikdy neřekl, že tomu tak není. Co jsem ale řekl a za čím si stojím, je, že tato možnost je velmi malá. Vím to já, jsem si jistý, že to ví i zástupci IFIS, a jsem přesvědčený, že to už dlouho ví také hlavní akcionář a předseda představenstva Arcy Rastislav Velič.
Ve chvíli, kdy na konci roku 2020 Vrchní soud v Praze nevyhověl odvolání IFIS, který požadoval zahájení insolvenčního řízení s finanční skupinou Arca v České republice, potvrdil tak rozhodnutí Městského soudu v Praze, že Česká republika není pro insolvenční řízení místně příslušná. Jistě, Rastislav Velič to zkouší znovu, a Arca Investments na sebe podala nový insolvenční návrh. Ale jaká jsou reálná fakta, když odhlédneme od pouhých přání?
1) Městský soud zastavil insolvenční řízení Arcy pro nedostatek příslušnosti v ČR už v září, Vrchní soud toto rozhodnutí před koncem roku 2020 potvrdil.
2) Na Slovensku podal spoluzakladatel a věřitel Arcy Pavol Krúpa návrh na konkurz. Arca je nyní na Slovensku v moratoriu, chráněna před věřiteli. To ale vyprší 31. ledna 2021.
3) Argument Rastislava Veliče, že z České republiky pochází 80 procent věřitelů skupiny a je zde tedy soustředěna většina jejích aktivit, není tím podstatným.
O tom ostatně svědčí právě rozhodnutí jak Městského, tak Vrchního soudu v Praze. Pokud by byly tyto argumenty relevantní a odpovídající realitě, proč by je soudy nevzaly v potaz?
Odpověď je zřejmá: Arca vždy byla finanční skupinou, která vzešla a primárně působila na Slovensku. Má zde sídlo a i odtud nepochybně řídila svojí ekonomickou činnost (tzv. COMI – pozn. aut.). A to je podle evropského práva tím zásadním pro místní příslušnost. Nikoliv to, že z České republiky pochází většina věřitelů.
A že má Arca soustředěnu většinu aktivit v České republice? Myslím, že je na čase, abychom přestali být přílišně korektní a řekli si, jak se vše ve skutečnosti má. Totiž, že Arca Investments se v posledních měsících snaží o to, aby soud přesvědčila, že tomu tak je. Údaje o kanceláři v Praze, služební cesty do Prahy, webové stránky v češtině apod. Nic z toho ale soud nepřesvědčilo.
Soud například argumentoval i tím, proč tedy podávali žádost o moratorium na Slovensku, když si myslí, že insolvenční řízení má probíhat v ČR? Mohli přece primárně využít podobného institutu, který umožňují zákony v ČR. A to se nestalo.
O mých tvrzeních si může každý myslet, co chce. Já si ale na základě svých bohatých zkušeností z insolvenčních řízení stojím za tím, že šance na insolvenci v České republice je pro Arcu velmi malá. O tom, kde bude řízení probíhat, totiž nerozhoduje přání ani Arcy ani věřitelů, rozhoduje objektivní fakt, kde se nachází středisko hlavních zájmů dlužníka (COMI), tedy zjednodušeně místo, odkud dlužník řídí svoji činnost.
Úplně stranou pak ponechám napadání ze strany IFIS a některých advokátů, že jsem jakožto zástupce věřitelů Arcy ještě nepřihlásil do insolvečního řízení žádnou pohledávku. Nevidím opravdu jediný důvod, proč bych měl přihlašovat pohledávky do insolvenčního řízení, které je soudem zastavené a není tedy jasné, kde nakonec bude insolvenční řízení probíhat. Navíc v prostředí, kde jsou věřitelé až predátorsky oslovováni nejrůznějšími subjekty se snahou o vykoupení jejich pohledávek.
Závěrem bych rád dodal, že mě snad nikdo nemůže podezřívat z toho, že bych měl jakýkoliv zájem na tom, aby se případ Arca řešil na Slovensku. Ano, budu svoje klienty zastupovat i tam, mám k tomu know-how i možnosti. Ale rozhodně si nemyslím, že by to bylo výhodnější, než kdyby se vše řešilo v České republice. Já se pouze odmítám podílet na vytváření falešného dojmu, že vše je v pořádku a skoro na dobré cestě. Protože prostě není. A fakta jsou jiná.
A obávám se, že stejné to bude i s tvrzením p. Veliče, že věřitelé obdrží více než 50 % svých pohledávek při reorganizaci v ČR. Pokud by tento výrok myslel vážně, pak by nemusel tak úporně bojovat o příslušnost českých soudů, aniž by však vůbec seznámil věřitele se svým návrhem, jak reorganizaci provést
Na Slovensku je totiž podmínkou schválení reorganizace právě to, že věřitelé dostanou alespoň padesát procent svých pohledávek. To však v ČR neplatí. Co z toho vyplývá, nechť si každý domyslí sám.
Autor je advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením
(Redakčně upraveno)