Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To povede ke zvýšení životní úrovně zaměstnanců, aniž by se musely zvyšovat mzdové náklady firem.
Ekonomika ve třetím čtvrtletí zažila mírné oživení ve srovnání s druhým čtvrtletím. Ve čtvrtém čtvrtletí se však situace opět zhorší kvůli přísným restriktivním opatřením proti šíření koronaviru.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 35 402 korun, což je o 1 716 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda rostla meziročním tempem 5,1 procenta, což vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla o 1,7 procenta.
Čtyři pětiny zaměstnanců pobírají mzdu v rozmezí 16 612 korun a 55 089 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají Pražané. Její výše dosahuje úrovně 43 035 korun. Naopak nejnižší mzdy mají lidé v Karlovarském kraji, kde v průměru pobírají 31 448 korun. Pouze v Karlovarském a Zlínském kraji průměrná mzda nepřesáhla úroveň 32 000 korun.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd.
Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 31 183 korun, což je o 5,1 procenta více než ve stejném období před rokem.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
