Zaměstnanci se mají hůře. Mzdy reálně klesají

Mzdy za druhý kvartál letošního roku podle Českého statistického úřadu sice v nominálním vyjádření meziročně vzrostly o půl procenta, ale ve skutečnosti po zohlednění inflace o 2,5 % poklesly. 
Zaměstnanci se mají hůře. Mzdy reálně klesají. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 34 271 korun, což je pouze o 160 korun více než ve stejném období před rokem. „Nominální průměrná mzda rostla meziročním tempem 0,5 procenta, což vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda klesla o 2,5 procenta. V dalších čtvrtletích lze očekávat růst nezaměstnanosti, který bude snižovat tlak na růst mezd. Reálná výše mezd se tak může dál snižovat,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Zaměstnanci se podle něj bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. „Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb,“ říká Křeček.

Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel

„Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd,“ uvádí ekonom.

„Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 29 123 korun, což je o 0,2 % méně, než ve stejném období před rokem,“ doplňuje Křeček.

PSALI JSME:
Růst mezd letos jen těsně překoná inflaci, v prvním čtvrtletí byla průměrná mzda 34 077 korun

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), podtrhuje, že meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR v letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci. „Tehdy propad činil 3,1 procenta,“ připomíná ekonom.

Plnému projevu koronavirové krize podle Kovandy zabránila rozsáhlá vládní opatření na podporu ekonomiky, poptávky, zaměstnanosti, a konec konců tedy i samotné mzdové úrovně. „V rámci programu Antivirus stát doplácel 60 až 80 procent mzdy zaměstnanců podnikové sféry. Stát ve druhém čtvrtletí přispíval na mzdu bezmála 800 tisícům zaměstnancům soukromé sféry,“ dodává ekonom.

Podle Kovandy tím stát uměle a na dluh navyšoval mzdovou úroveň oproti situaci, jež by nastala bez této pomoci. „Mzdy se ve druhém letošním propadly méně výrazně než bez existence podpůrných opatření státu i proto, že dění na pracovním trhu se například kvůli standardní dvouměsíční výpovědní lhůtě vyvíjí s určitou setrvačností,“ konstatuje.

PSALI JSME:
Místo zvyšování mezd se bude propouštět

Umělé udržování nízké míry nezaměstnanosti na jednu stranu pomáhá snižovat pokles celkového objemu vyplacených mezd, ale na druhou stranu tím vzniká větší tendence ke snižování průměrných výdělků, když nedochází k významnějšímu propouštění nízkopříjmových skupin. „Mzdový vývoj by měl zůstat i v dalších čtvrtletích utlumený,“ myslí si ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Řada firem podle něj bude nucena šetřit na mzdových nákladech. „Hlavním tahounem růstu mezd pro letošek i příští rok bude s vysokou pravděpodobností veřejný sektor,“ predikuje ekonom.

Jistý optimismus jako jediný z oslovených ekonomů vyjádřil Štěpán Křeček z BH Securities: „Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To zaměstnancům pomůže udržet si životní úroveň, která se jim v důsledku snížení reálné výše mezd propadla.“

PSALI JSME:
Češi už berou méně, i když třeba na pásce vidí více korun

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.