Podobně se snížila naposledy ve druhém čtvrtletí roku 2020, kdy na ekonomiku dolehla první vlna covidu. V té době ovšem došlo v důsledku odstávek ke snížení nominálních mezd, které nemělo dlouhého trvání.
Reálná mzda klesá už druhý kvartál za sebou a její propad zrychluje. Při pohledu na mediánové mzdy platí, že lidé s nižšími příjmy procházejí současným inflačním obdobím ve výrazně horší pozici. Mediánová mzda totiž vzrostla jen o 6,6 %, a tak její reálný pokles je ještě rychlejší (-4,1 %) než v případě mzdy průměrné.
Růst mezd se tentokrát odehrával především v privátní sféře ekonomiky, nicméně průměrná mzda ve veřejném sektoru zůstává stále nad úrovní soukromé části ekonomiky. Nejvíce se na mzdách šetřilo právě ve sféře napojené na veřejné rozpočty, tedy ve veřejné správě, zdravotnictví a školství. Pokles reálných mezd tam byl proto největší.
V privátní sféře se naproti tomu nejvíce přidávalo v peněžnictví (+15,9 %), na realitním trhu (+13,9 %) a v sektoru HORECA, který po restartu zaznamenává nedostatek zaměstnanců.
Výsledky mezd za první čtvrtletí nastavuje laťku pro vývoj ve zbytku roku. Je tedy evidentní, že zaměstnance letos čeká výrazný pokles kupní síly, protože inflace bude v dalších měsících výrazně nad úrovní prvního kvartálu.
Logickým důsledkem proto bude i negativní sentiment obyvatelstva a s ním spojený propad soukromé spotřeby. Ostatně pokles spotřeby zaznamenáváme už půl roku, během kterého mimochodem klesají i reálné mzdy.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
