Nová legislativa, která vstoupila v platnost s prvním červnovým dnem, umožňuje šestidenní pracovní týden podnikům, které pracují 24 hodin denně, s cílem zvýšit produktivitu.
Zaměstnanci se mohou v zaměstnání činit až 48 hodin týdně a ti, kteří odpracují den navíc, dostanou 40procentní příplatek za přesčasy a 115 procent navíc za v neděli a ve svátek. Prodloužení pracovní doby je dobrovolné a vyžaduje souhlas zaměstnanců, podotkla stanice Deutschlandfunk.
Tato novinka jde proti trendu zkracování pracovního týdne na čtyři dny, který podle nemálo odborníků, a především výzkumů přispívá ke zvýšení produktivity, pohody a spokojenosti zaměstnanců.
„Řecká vláda poukazuje na skutečnost, že tento krok pomůže s nedostatkem pracovních sil, zajistí, aby pracovníci dostali mzdu za přesčasy, a bude řešit problémy s daňovými úniky souvisejícími s nelegální prací,“ upozornil list The Washington Post.
Řecká odpověď
Prodloužení pracovního týdne je řeckou odpovědí na nedostatek kvalifikované pracovní síly v zemi, který přetrvává od finanční krize v letech 2010 až 2018. V té době se země ocitla na pokraji bankrotu a statisíce kvalitně vzdělaných mladých lidí emigrovaly za lepšími příležitostmi do zahraničí. Řecko se z toho dodnes nevzpamatovalo, i když se v posledních letech ekonomika zlepšila.
Přestože míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 11 procent, je v Řecku nedostatek pracovních sil, zejména v zemědělství a cestovním ruchu. Konzervativní vláda pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise proto hledá řešení a snaží se mimo jiné přijímat sezónní pracovníky ze zemí, jako je Egypt a Indie, na sklizeň a na práce ve službách a úklidu.
Kromě nedostatku kvalifikované pracovní síly chce Řecko šestidenní pracovní týden využít také k boji proti druhé slabině: Nehlášené práci a přesčasům placeným na černo. „Vzhledem k tomu, že je velký nedostatek pracovních sil, zejména v průmyslu, pracuje se přesčas – a často se platí načerno,“ upozornil ministr práce Adonis Georgiadis při projednávání zákona v parlamentu.
Je to zvrácené, zpěčují se zaměstnanci
Pracovní zátěž v Řecku je však i tak enormní. Druhé zaměstnání, dlouhé pracovní dny, málo volného času: To vše musela většina Řeků přijmout jako normou. Podle statistického úřadu Eurostat vede země s 39,8 hodinami týdně evropský žebříček týdenní pracovní doby.
Obhájci zaměstnanců namítají, že nová řecká legislativa pravděpodobně nepřinese kýžené výsledky a místo toho by mohla způsobit nezamýšlené důsledky, jako je vysoká fluktuace, vyhoření, nemoci a dokonce úmrtí.
„Je to zvrácené. Téměř každá civilizovaná země zavádí čtyřdenní týden. Lepší produktivita přichází s lepšími pracovními podmínkami a lepší kvalitou života zaměstnanců. Přece víme, že to znamená méně hodin, ne více,“ řekl Akis Sotiropoulos, člen výkonného výboru odborového svazu státních zaměstnanců.
První vlaštovka vzlétla z Belgie
„Rozhodně to vypadá jako krátkozraký krok špatným směrem. Víme, že dlouhá pracovní doba škodí zdraví zaměstnanců,“ uvedla Malissa Clarková, ředitelka laboratoře Healthy Work Lab na Státní univerzitě v americké Georgii, která se zabývá studiem rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
Podle nedávného průzkumu společnosti Gallup se 77 procent amerických zaměstnanců domnívá, že čtyřdenní 40hodinový pracovní týden by měl mimořádný nebo do jisté míry pozitivní vliv na jejich pohodu. Firmy, které zkušebně přistoupily na to, že jejich zaměstnanci odepíší jeden den z dosavadní praxe, tvrdí, že zaznamenaly přínosy.
V mnoha částech Asie a dalších rozvojových zemích bývá šestidenní pracovní týden běžný. O zkrácení pracovní doby však uvažuje i více zemí po celém světě. Jako zatím poslední se k zemím, jež pilotně požehnaly na pracovní týden o čtyřech dnech, se zařadila Francie, zatímco Belgie tak učinila už v roce 2022.
Mezi další země, které takto experimentují, patří Island, Japonsko a Jihoafrická republika, v některých svých regionech Finsko a Nizozemsko. Překážky pro široké přijetí kratšího pracovního týdne však stále přetrvávají, protože mnozí se obávají personálních problémů, možných ztrát produktivity, zvýšených nákladů a složitých provozních změn.
Budoucnost: V zaměstnání méně času
„Řecké rozhodnutí je v rozporu s mnoha výzkumy, které ukazují, že prodloužení pracovní doby ve skutečnosti produktivitu spíše poškozuje, než aby ji zvyšovalo,“ uvedla Brigid Schulteová, ředitelka programu Better Life Lab’s work-family justice v think-tanku New America.
Často vede k tomu, že pracovníci dělají více chyb, pomaleji dokončují úkoly a trpí vyčerpáním, stresem a nemocemi. „Podobná politika často poškozuje ženy, což pak snižuje rozmanitost zaměstnanců a vedoucích pracovníků a zvyšuje rozdíly v odměňování žen a mužů,“ podotýká Brigid Schulteová.
Přestože Řecko plave proti proudu, a naopak zavádění kratšího pracovního týdne je poměrně pomalé, podle Schulteové a Clarkové se v budoucích trendech pravděpodobně projeví výhoda kratší pracovní doby než delší.
Předpovídají, že společnosti se budou i nadále učit, jak zefektivnit své procesy, využívat technologie a objevovat výhody pro pracovníky i zvyšovat zisky. „Kratší pracovní doba je lepší pro firmu, lidi i ekonomiku, pokud to děláte správně,“ uzavírá Clarková.
