Následovalo prohlášení nově nastupujícího kancléře Friedricha Merze (CDU), že by reformu dluhové brzdy a schválení fondu na vojenské výdaje ve výši 200 miliard eur (cca 4,5 % HDP), na kterou jsou třeba dvě třetiny hlasů, mohl protlačit německým parlamentem ještě před skončením jeho stávajícího mandátu (24. března).
S prohlášeními tento týden nezůstal pozadu ani Donald Trump. Ten uvedl, že 25% cla na Kanadu a Mexiko začnou platit 4. března společně s dodatečným 10% tarifem na Čínu. Na Eurozónu by měla být uvalena 25% cla, podrobnosti však zatím sděleny nebyly. Celkově se ziskem jednoho procenta z tohoto týdne vyšel vítězně americký dolar (na 1,0405 USD/EUR).
V eurozóně přinesl ekonomický kalendář potvrzení lednové inflace na úrovni předběžného odhadu: celkovou na 2,5 procenta, jádrovou na 2,7 procenta. Mírné zklamání znamenalo zveřejnění únorového IFO indexu (jeden z nejdůležitějších předstihových ukazatelů ekonomického vývoje v Německu, pozn. red.), a to zejména ve složce hodnotící současnou situaci.
Nepatrně pozitivně naopak překvapila ekonomická důvěra v eurozóně za stejný měsíc, stále však s hodnotou 96,3 bodu zůstala viditelně pod svým dlouhodobým průměrem (100 b.). Zápis z posledního zasedání Evropské centrální banky (ECB), stejně tak i vystoupení její zástupkyně Isabel Schnabelové se neslo v opatrnostním duchu.
Sazby se začínají podle některých členů výkonného výboru ECB přibližovat neutrální úrovni, a tak je třeba k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat obezřetně. Finanční trhy zůstávaly v nejistotě, a to i s ohledem na mírně negativní signály, které přicházely z americké ekonomiky. Ty přispěly ke zvýšení sázek na uvolnění měnové politiky Fedu (centrální banka USA) a poklesu dolarových sazeb.
Trhy především silně reagovaly na spotřebitelskou důvěru, která místo očekávaných 102,7 bodů dosáhla pouze 98,3 bodu. Výnosy amerického desetiletého vládního dluhopisu v reakci na zveřejněná data propadly a ve srovnání s jejich vrcholem z letošního ledna (4,8 %) jsou již o cca 50 bazických bodů níže.
K obavám o tamní hospodářský růst přispělo prohlášení největšího amerického prodejce Walmartu, že možnost přenést vyšší ceny z důvodu zaváděných cel na konečné spotřebitele je limitovaná, takže Walmart plánuje jednat se svými dodavateli o možném snížení marží. To by se následně promítlo i v celkově nižší výkonnosti americké ekonomiky.
V České republice nižší ceny energií přispěly k jen mírnému lednovému nárůstu průmyslových cen. Meziměsíčně se průmyslové ceny jako celek zvýšily v průměru o 0,2 procenta a meziročně byly vyšší pouze o 0,5 procenta.
V pátek byl zveřejněn zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí 2024. Ten přinesl více otazníků než odpovědí. Česká ekonomika podle něho mezičtvrtletně rostla o 0,7 procenta, tedy o dvě desetiny více, než ukazoval předběžný odhad. Růst HDP za celý rok 2024 však zůstal oproti předběžnému odhadu beze změny a ekonomika tak loni vzrostla o jedno procento.
Naopak hrubá přidaná hodnota ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pouze mezičtvrtletně stagnovala a její dynamika se tak výrazně snížila z 0,8 procenta mezikvartálně dosažených ve třetím čtvrtletí 2024. Oproti HDP byl výrazně horší i výsledek za celý rok 2024, kdy se přidaná hodnota zvýšila pouze o 0,3 procenta.
Růst HDP byl v mezičtvrtletním srovnání tažen především spotřebou domácností. Pozitivně k výsledku přispěla i změna stavu zásob. K poklesu naopak došlo u fixních investic (-1,5 % q/q), a mírně také u spotřeby vlády (-0,3 %). Česká národní banka vyhodnotila zveřejněná data jako mírně proinflační a tedy vyžadující opatrný postup při dalším snižovaní úrokových sazeb.
Naděje na vyřešení konfliktu na Ukrajině svědčila regionálním měnám. Koruna se dostala pod hladinu 25 CZK/EUR. Své zisky ale neudržela a v pátek se obchodovala za 25,10 CZK/EUR. Polský zlotý se v průběhu týdne držel na nejsilnější úrovni za posledních deset let (4,13 PLN/EUR). Maďarský forint zahajoval týden na hladině 403,5 HUF/EUR. V pátek se již nacházel pod úrovní 400 HUF/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
