Kromě revize výkonu za první čtvrtletí (z 0,3 % q/q na 0,2 %) nová data ukázala, že se česká ekonomika navzdory v minulosti přetrvávajícímu pesimismu nachází nad předpandemickou úrovní HDP ze čtvrtého čtvrtletí 2019 již od druhého kvartálu roku 2O22. Před touto revizí přitom tuto pomyslnou metu stále doháněla jako jediná země v EU.
Tuzemské hospodářství tak od pandemie nevstoupilo do technické recese, když se HDP dvakrát v řadě mezičtvrtletně nesnížil. Největší podíl na vzestupné revizi úrovně HDP jde za spotřebou domácností. Ta je sice stále hlavním důvodem slabšího růstu tuzemské ekonomiky, ale propad, který dříve dosahoval téměř úrovní z pandemie, je nyní daleko mírnější.
To z části souvisí i se změnou zachycení ukrajinských uprchlíků jako rezidentů. Spotřeba domácností je ale oproti čtvrtému čtvrtletí 2019 stále nižší o 5,5 procenta, což souvisí i s nadále vysokou mírou úspor domácností, která v letošním prvním kvartálu dosáhla 18 procent. To je sice výrazný pokles oproti předcházejícímu čtvrtletí (o 1,9 p. b.), stále je ale daleko vyšší oproti předpandemickému období.
Důvodem může být i utažená měnová politika. Míra zisku nefinančních podniků v letošním prvním čtvrtletí mírně klesla o 0,5 procentního bodu na 46,2 procenta, stále však zůstává robustní. K významné změně došlo i v nominálním HDP, který je od roku 2020 podle nových dat v průměru vyšší o zhruba 3,3 procenta.
Revize dat HDP tak ukázala, že české hospodářství předchozí roky vysoké inflace ustálo v lepší formě, stále se však potýkalo jen s anemickým růstem (chudokrevný, pozn. red.), respektive prakticky stagnovalo po ostrém oživení, které následovalo po pandemii.
Na čtvrtečním zasedání České národní banky (ČNB) se bankovní rada rozhodla pokračovat ve snižování úrokových sazeb 50bodovým tempem, a to v poměru 5:2. Mohlo by však jít již o poslední nestandardní (resp. mimo 25 bazických bodů, pozn. aut.) krok v tomto cyklu uvolňování měnové politiky. Na příštím zasedání by se většina bankovní rady měla již naklonit ke 25 bazickým bodům.
Na nízkou pravděpodobnost pokračovaní snižování sazeb o 50 bazických bodů poukázal i guvernér Aleš Michl. Další postup však zůstane i nadále opatrný s ohledem na bankovní radou intenzivně vnímaná mírně proinflační rizika plynoucí z napjatého trhu práce, perzistentní inflace ve službách či oživující úvěrové aktivity.
Čekáme, že bankovní rada tuzemské centrální banky bude dále snižovat sazby, byť pomalejším tempem o 25 bazických bodů, a na konci roku by tak klíčová repo sazba ČNB měla činit čtyři procenta, což je stále mírně pod tržním zaceněním.
V pátek zveřejněná data deflátoru soukromé spotřeby z USA nikterak nepřekvapila. Celkový cenový index PCE v květnu meziměsíčně stagnoval, zatímco ten jádrový vzrostl meziměsíčně jen nepatrně o 0,1 procenta. (PCE, Personal Consumption Expenditures, je preferovanou variantou americké centrální banky Fed z pohledu sledování vývoje inflace, pozn. red.).
Údaj v souladu s očekáváním by tak mohl přispět ke zvýšení jistoty centrálních bankéřů Fedu ohledně ústupu inflačních tlaků poté, co inflace, zejména ta jádrová, na začátku roku nečekaně zrychlovala. K prvnímu snížení sazeb Fedu dávají investoři velkou šanci na listopad letošního roku. My jsme opatrnější a očekáváme první snížení až v příštím roce, riziko jednoho „cutu“ (snížení, pozn. red.) na samotném konci roku ovšem přetrvává.
Z eurozóny byla tento týden zveřejněna zejména měkká data sentimentu. Ta měla tendenci spíše zklamávat. Německý IFO index (index podnikatelského klimatu v Německu) se v červnu oproti očekávání zhoršil a stejně tak i Gfk index, tedy index německé spotřebitelské důvěry.
Indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise rovněž překvapil, když klesl na 95,9 bodu, zatímco trh očekával stagnaci na 96,1 b. Nadále platí, že negativní nálada převládá zejména v průmyslu.
Kromě dat ovlivnily obchodování v týdnu i komentáře představitelů Evropské centrální banky (ECB), které víceméně souzněly s tržními očekáváním. Ty v letošním roce implikují ještě zhruba dvojí snížení úrokových sazeb. Na nejbližším zasedání v červenci úrokové sazby však pravděpodobně zůstanou beze změny.
Zatímco během týdne měly globální sazby tendenci mírně růst, tak ty korunové se v mezitýdenním srovnání propadly níže o 10-15 bazických bodů dle splatnosti. Vliv na to mělo zejména zasedání ČNB. V souvislosti s tím česká koruna oslabila nad 25,00 CZK/EUR, zatímco ostatní středoevropské měny posilovaly. Maďarský forint a polský zlotý posílily shodně o zhruba 0,3 procenta.
Obchodování v týdnu ovlivnilo i politické dění. Blížící se francouzské volby a nepříznivé výsledky v průzkumech pro stranu prezidenta Macrona přispěly k výprodeji francouzských aktiv. První debata mezi americkými kandidáty na prezidenta zase vyzněla výrazně ve prospěch Donalda Trumpa. To ovšem mělo na globálních trzích zatím jen omezený dopad.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
