Anebo: „Občanský průkaz a řidičský průkaz ukážu pouze přes sklo. Do vašich rukou ho půjčím poté, co si nasadíte nepoužité rukavice a předložíte potvrzení o vašem PCR testu s negativním výsledkem ne starším, než 48 hodin. Jinak se obávám rizika přenosu,“ vložil do průhledných desek a vylepil na boční sklo další šofér.
Opatření, jak je patrné z internetových diskusí velmi ostře rozdělují lidi. Někteří by zavřeli hned úplně všechno, předhazují „odpůrcům“ tvrdé uzávěrky statistiky mrtvých, ale mnozí další zase vidí, do jakého živoření to všechno zemi žene. Těm, kteří posílají vládu a zástupy odborníků někam, se ale ruku na srdce, nelze divit, když ti nahoře kážou vodu a pijí víno.
A tak další z řidičů měl za sklem nápis: Jedu na Slávii – povolení k průjezdu součástí VIP vstupenky. Po zápase večeříme v Riu. Pisatel tak naráží na výlety epidemiologa Prymuly, dnes, poté se se jej zbavil premiér Babiš, prezidentova poradce a podnikatele, který lidem řekl, ať jsou doma, ale sám si trajdal po restauraci či na fotbale v klubu „vyvolených“.
Cedulky jsou to výstižné, vtipné, ukazují obrovskou propast mezi lidem a vládnoucí elitou. Ale na ulici, když takové auto zastaví policie, celník, voják, tak řidiči nic moc nepomůže. Můžete si třeba stěžovat na lampárně, nebo až u ústavního soudu, který při pružnosti naší justice rozhodne tak nějak s nadhledem někdy po vyšumění covidu-19.
Naopak lze spíše čekat, že na sebe takový furiant ještě upozorní a hlídka si ho o to více vychutná, pokud bude složena z horlivých snaživců. Například cedule v prostoru u stěrače, ale i na bočním okénku zakrývá výhled řidiče a na to pamatuje silniční zákon.
A že řidič odmítne vystoupit, protože tvrdí, že se bojí nákazy? Policie si vždy může najít oprávněný důvod, třeba podezření, že řidič požil návykové látky, a z auta si rebela vytáhne. Stojí to za to?
Je ovšem fakt, že něco může být na tom, na co poukazují lidé v internetových polemikách, a to, zda tedy někdo kontroluje ozbrojené složky, zda si vyměňují respirátory po dvou hodinách, a zda a jak jsou povinně testování ve své „firmě“, jak policisté říkají mezi sebou slangově policii.
Tak to prostě je, i na drába by měl dohlížet dráb. Což ovšem v době, kdy všichni natáčejí všechny, není zase tak velký problém.
Lidskost, pochopení, pokora, ta by teď více než kdy jindy měla být na obou stranách nejen kontrolních stanovišť. Snažme se pochopit jeden druhého, že jeden se k smrti bojí covidu, že na něj nebude místo v nemocnici, a třeba až tak neřeší příjem, protože bere penzi či má úspory, jiný ale zase, že neuživí rodinu, že mu shoří vše, co celý život ve své živnosti budoval… Když je člověk v tísni, hledá viníky, ale v tomto případě je to asi už zbytečné.
