Vývoj koruny, jako měny tzv. rozvíjejících se trhů, tak určovala vyšší nervozita spojená s rostoucím napětím na Blízkém východě, což obecně vedlo k výprodeji rizikovějších aktiv. V centru pozornosti byl hlavně ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem. Skutečnost, že slabší koruna souvisela zejména s horším tržním sentimentem, dokládá i to, že nově zveřejněná data tento týden nepřekvapila.
V pořadí třetí a zároveň finální odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za druhé letošní čtvrtletí sice přinesl mírnou vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu z 0,3 na 0,4 procenta, meziroční růst však zůstal beze změny na 0,6 procenta. Významných změn navíc nedoznala ani struktura HDP, když jeho mezičtvrtletní růst táhly vyšší fixní investice a spotřeba vlády.
Mezičtvrtletní růst spotřeby domácností naproti tomu výrazně zpomalil z 0,8 na 0,2 procenta. Vliv na to mohlo mít zpomalení mzdové dynamiky i nadále vysoká míra úspor domácností, která ve druhém čtvrtletí mírně vzrostla na skoro 19 procent. Významné zpomalení mezičtvrtletního růstu mezd pomohlo k nárůstu míry zisku nefinančních podniků.
Pesimistickou situaci a výhled pro nejbližší měsíce českého zpracovatelského průmyslu potvrdil index PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.), který v souladu s tržní konsensem klesl z 46,7 na 46 bodů. Problémem pro průmysl je především nedostatečná poptávka.
Český stát pak od letošního ledna do září hospodařil s rozpočtovým deficitem ve výši 181,7 miliardy korun. Záznam z posledního zasedání České národní banky, a stejně tak i rozhovor guvernéra Michla pro Seznam Zprávy, měly, jak už bývá zvykem, jestřábí charakter.
Potvrdily, že centrální banka chce snižovat úrokové sazby pouze opatrnými kroky a ty tedy pravděpodobně zůstanou vyšší po delší dobu. My nadále na všech zbylých zasedáních v letošním roce očekáváme snížení sazeb o 25 bazických bodů, když ve směru jejich poklesu bude působit přetrvávající slabost české ekonomiky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
