Akciové trhy v průběhu evropského obchodování klesaly o zhruba čtyři až pět procent a k poklesu docházelo i u tržních úrokových sazeb. Zatímco ty dolarové klesaly v podstatě po celé délce výnosové křivky, korunové sazby zaznamenaly nárůst v případě splatností od jednoho roku do tří let.
Vliv mohlo mít i zveřejnění oficiálního stanoviska České národní banky (ČNB) k dění na Ukrajině, podle kterého centrální banka neočekává významné dopady konfliktu na růst české ekonomiky. Důvodem je podle ČNB nízký podíl Ukrajiny a Ruska na českém vývozu. Zde je však nutné zmínit, že zprostředkovaně může být tento vliv silnější z důvodu významně vyšší expozice vývozu našeho největšího obchodního partnera Německa.
Celkově hodnotí ČNB aktuální situaci na Ukrajině jako proinflační riziko, spočívající zejména ve výrazném nárůstu cen energetických komodit. Ve směru vyšších úrokových sazeb pak může podle centrální banky působit i slabší kurz koruny.
Ve vztahu k tomu ČNB dodává: „V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.“
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
