Jak Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozornil Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, nařízení s emisními povolenkami se nebude vztahovat na domácnosti, které vytápějí dřevním topivem.
„Povolenky zatíží jen toho, kde vytápí fosilními palivy, tedy plynem, olejem nebo uhlím,“ uvedl Stupavský. Dodal, že u kusového dřeva, dřevních pelet či briket zůstane cena stejná, respektive se zvýší pouze vlivem inflace, protože biomasa je považována za uhlíkově neutrální.
„Dřevo se tak stává nejstabilnějším topivem. A situace se podle odhadu odborníků nezmění ani v dalších letech,“ poznamenal Stupavský. Naopak pro domácnosti, které topí fosilními palivy, mohou emisní povolenky způsobit cenový šok – zvláště na venkově nebo v rodinách důchodců.
Nástroj na snižování emisí
Zdražení plynu či uhlí bude důsledkem rozšiřování evropského systému emisních povolenek EU ETS (Emissions Trading System), který vznikl už v roce 2005 jako metoda na omezování oxidu uhličitého. Nové nařízení se schvalovalo v letech 2018 až 2022 – schválily ho všechny státy včetně Česka.
Funguje na principu emisních povolenek – stát určí maximální množství emisí CO₂, které může určitý sektor vypustit do ovzduší. Kdo vyprodukuje více, musí si povolenky dokoupit. Kdo naopak emise sníží, může je prodat.
„Jde o tržní nástroj, který má motivovat znečišťovatele k úsporám. Čím méně emisí vyprodukují, tím více ušetří,“ řekl Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice. V první etapě se tento systém týkal především velkých firem, nyní se ale přímo dotkne i domácností.
Pro ně z toho vyplývá, že zdražení je prakticky jisté. Jen zatím není jasné, jak bude velké. Podle odhadů to může být o čtvrtinu, ale také až o polovinu. Záleží právě na ceně emisní povolenky. Průměrná cena povolenky v roce 2025 na referenčním kontraktu překračuje 72 eur za tunu.
Dřeva je v Česku nadbytek
Podle Vladimíra Stupavského z Klastru Česká peleta je dobrou zprávou, že v republice je dřeva i dřevních paliv, na něž se povolenky nevztahují, nadbytek. Velká část se dokonce vyváží do okolních států.
„České dřevo tím pádem není závislé na importu z nestabilních zemí – jako je tomu například u plynu. Dřevo a pelety u nás tvoří přirozenou náhradu za ustupující uhlí,“ uvedl Stupavský, podle něhož se zákazníci při přechodu na dřevo nemusí obávat nestabilních dodávek či skokového zdražení.
V současnosti jsou podle něj už běžné automatické kotle a kamna na dřevní pelety s vysokým komfortem při obsluze. Kotel je řízen pokojovým termostatem nebo na dálku mobilem – sám si přikládá palivo ze zásobníku, zapíná se a umí se i sám čistit. Stačí pouze dvakrát za zimu vynést popel.
Další možností, jak se vyhnout zdražení kvůli emisním povolenkám, jsou tepelná čerpadla – ideálně ve spojení s fotovoltaickou elektrárnou spolu s bateriovým úložištěm, aby domácnost nebyla domácnost závislá na dodávkách ze sítě.
Jak ukázala analýza Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) a poradenské společnosti EY, tuzemské prodeje v loňském roce dosáhly 20 tisíc kusů a vrátily se na běžnou úroveň růstu. Největší zájem o ně byl v roce 2022 při energetické krizi, kdy se jich prodalo více než 60 tisíc.
„Energetická krize vyšponovala poptávku po tepelných čerpadlech napříč Evropou a nejvíce v zemích, které byly závislé na dovozu ruského plynu,“ konstatoval Tomáš Habel, vedoucí strategické sekce AVTČ.
Účinnější, tedy levnější
Nyní se podle něj situace v jednotlivých zemích zásadně liší, jelikož „klíčovými aspekty jsou ceny elektřiny pro tepelná čerpadla ve srovnání s cenou plynu a podpora jednotlivých vlád“. Tedy: Právě relativně nízké ceny plynu netlačí zákazníky k pořizování tepelných čerpadel.
„Rozdíl v momentálně nastavené ceně elektřiny a plynu je klíčový pro rozhodnutí uživatelů přejít na investičně dražší, ale provozně účinnější, a tudíž levnější tepelná čerpadla,“ potvrdil Habel. To se ovšem může změnit, až v roce 2027 začnou platit emisní povolenky na plyn pro domácnosti.
Tuzemské výrobní kapacity jsou obrovské, podniky dokážou vyrobit stovky tisíc tepelných čerpadel ročně. „O česká tepelná čerpadla je velký zájem především v západní Evropě. Jsou cenově konkurenceschopná a obvykle velmi pozitivně hodnocená v oblasti kvality,“ řekl Radek Červín, předseda AVTČ.
