Není současná nízká nezaměstnanost z určitého pohledu nevýhodou? V době hospodářského růstu si mnohé firmy stěžují na nedostatek pracovních sil, což brání ještě většímu růstu ekonomiky.
Současná situace je výhodná především pro zaměstnance, mohou si více vybírat z různých nabídek. Zároveň rostou platy a zlepšují se benefity. Pro zaměstnavatele je situace samozřejmě opačná, zdražuje se nábor, je tlak na mzdy a zároveň i úplně dochází volná pracovní síla. To způsobuje, že firma nemůže růst, a často musí odmítat nové zakázky. To její rozvoj pochopitelně brzdí.

Které profese jsou nejvíce nedostatkové?
Nedostatkové jsou manuální práce, kvalifikované i nekvalifikované. Dále chybí zájemci o pozice s technickým vzděláním a v sektoru IT. Je také hlad po obchodnících, pracovnících call center a center sdílených služeb. Nedostatek lidí je i v retailu rychloobrátkového zboží, v částech prodejních i logistických. Nedostatek pracovníků je už i v oblasti služeb.

Aby firmy přilákaly nové zaměstnance, zvyšují například platy. Jaké další metody v současnosti využívají k tomu, aby „ulovily“ kvalifikované síly?
Navyšování platů není všespasitelné, při současné situaci se přetahují zaměstnanci z jedné firmy do druhé, ale více se jich tím v ekonomice nevytvoří. Firmy kromě zvyšování mezd nabízejí také rozšířené benefity, delší dovolené, různé příspěvky při náboru nebo za doporučení nového kolegy, flexibilní pracovní dobu, vzdělávání rozvoj apod.

Které z těchto metod jsou podle vás nejúčinnější?
Nejúčinnější je stále samozřejmě v prvé řadě výše mzdy. Avšak zejména pro mladší generaci je také zásadní work-life balance (slaďování osobního a pracovního života – pozn. aut.) a možnost flexibilní pracovní doby.

Personálním agenturám, které shánějí podnikům nové zaměstnance, aktuální situace na trhu práce nahrává, protože mají více zakázek, více práce? Anebo se i ony dostávají kvůli nedostatku pracovníků do problémů?
V tomto oboru je to tak trochu z extrému do extrému – v době nízké nezaměstnanosti se lépe shánějí zakázky a hůře zaměstnanci. V době krize je to spíše naopak. Stav, kdy by to bylo někde „uprostřed“, většinou moc dlouho netrvá. Toto se ale týká spíše méně kvalifikovaných pozic. Po špičkových odbornících s technickým nebo IT vzděláním je totiž často poptávka i v opačném ekonomickém cyklu.

Firmy volají rovněž po větším zaměstnávání cizinců. Co ovšem nastane, až přijde recese? Budou se zahraniční pracovníci zase ve velkém vracet domů?
U cizinců z EU je to jednoduché, žádné povolení nepotřebují, proto se nyní hodně nabírá v Rumunsku a Bulharsku. Firmy hodně volají po uvolnění vztahů s Ukrajinou, mají s těmito pracovníky dobré zkušenosti a relativně rychle u nich odpadá i jazyková bariera. Až nastane recese, firmy zpravidla nejprve propustí cizince, kteří jsou pro ně nákladnější. Ti nejšikovnější z nich mohou najít uplatnění ale i během hospodářské recese. Pracovníci ze zahraničí obvykle přijíždějí za prací na jeden turnus, který nejčastěji trvá šest až dvanáct měsíců, poté se vracejí domů.