Tomáš Surka, šéf personální agentury McROYzdroj: Redakce

ROZHOVOR: „Růstem platů, ani přetahováním zaměstnanců noví pracovníci nevzniknou,“ říká šéf personální agentury

V Česku je nejméně lidí bez práce za posledních dvacet let. Žádná jiná země Evropské unie nemá tak nízkou míru nezaměstnanosti jako právě Česká republika. Je to výhodná situace pro zaměstnance, o které se firmy přetahují a nabízí jim vyšší mzdy a další výhody. Podniky ale nedostatek pracovních sil brzdí v dalším rozvoji. „Firma nemůže růst, a často musí odmítat nové zakázky,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY pro střední a východní Evropu.

Není současná nízká nezaměstnanost z určitého pohledu nevýhodou? V době hospodářského růstu si mnohé firmy stěžují na nedostatek pracovních sil, což brání ještě většímu růstu ekonomiky.
Současná situace je výhodná především pro zaměstnance, mohou si více vybírat z různých nabídek. Zároveň rostou platy a zlepšují se benefity. Pro zaměstnavatele je situace samozřejmě opačná, zdražuje se nábor, je tlak na mzdy a zároveň i úplně dochází volná pracovní síla. To způsobuje, že firma nemůže růst, a často musí odmítat nové zakázky. To její rozvoj pochopitelně brzdí.

Které profese jsou nejvíce nedostatkové?
Nedostatkové jsou manuální práce, kvalifikované i nekvalifikované. Dále chybí zájemci o pozice s technickým vzděláním a v sektoru IT. Je také hlad po obchodnících, pracovnících call center a center sdílených služeb. Nedostatek lidí je i v retailu rychloobrátkového zboží, v částech prodejních i logistických. Nedostatek pracovníků je už i v oblasti služeb.

Aby firmy přilákaly nové zaměstnance, zvyšují například platy. Jaké další metody v současnosti využívají k tomu, aby „ulovily“ kvalifikované síly?
Navyšování platů není všespasitelné, při současné situaci se přetahují zaměstnanci z jedné firmy do druhé, ale více se jich tím v ekonomice nevytvoří. Firmy kromě zvyšování mezd nabízejí také rozšířené benefity, delší dovolené, různé příspěvky při náboru nebo za doporučení nového kolegy, flexibilní pracovní dobu, vzdělávání rozvoj apod.

Které z těchto metod jsou podle vás nejúčinnější?
Nejúčinnější je stále samozřejmě v prvé řadě výše mzdy. Avšak zejména pro mladší generaci je také zásadní work-life balance (slaďování osobního a pracovního života – pozn. aut.) a možnost flexibilní pracovní doby.

Personálním agenturám, které shánějí podnikům nové zaměstnance, aktuální situace na trhu práce nahrává, protože mají více zakázek, více práce? Anebo se i ony dostávají kvůli nedostatku pracovníků do problémů?
V tomto oboru je to tak trochu z extrému do extrému – v době nízké nezaměstnanosti se lépe shánějí zakázky a hůře zaměstnanci. V době krize je to spíše naopak. Stav, kdy by to bylo někde „uprostřed“, většinou moc dlouho netrvá. Toto se ale týká spíše méně kvalifikovaných pozic. Po špičkových odbornících s technickým nebo IT vzděláním je totiž často poptávka i v opačném ekonomickém cyklu.

Firmy volají rovněž po větším zaměstnávání cizinců. Co ovšem nastane, až přijde recese? Budou se zahraniční pracovníci zase ve velkém vracet domů?
U cizinců z EU je to jednoduché, žádné povolení nepotřebují, proto se nyní hodně nabírá v Rumunsku a Bulharsku. Firmy hodně volají po uvolnění vztahů s Ukrajinou, mají s těmito pracovníky dobré zkušenosti a relativně rychle u nich odpadá i jazyková bariera. Až nastane recese, firmy zpravidla nejprve propustí cizince, kteří jsou pro ně nákladnější. Ti nejšikovnější z nich mohou najít uplatnění ale i během hospodářské recese. Pracovníci ze zahraničí obvykle přijíždějí za prací na jeden turnus, který nejčastěji trvá šest až dvanáct měsíců, poté se vracejí domů.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *