A jak to vidí přední tuzemští ekonomové? „Celkově lze hodnotit hospodaření vlády v minulém roce stále jako rozpačité. Deficit státního rozpočtu se sice meziročně mírně snížil, stále ale zůstává – i při normalizaci ekonomického vývoje – až příliš vysoký,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Relativně pohodlné dodržení i třetího plánu rozpočtu této vlády je dobrým signálem, že rozpočet není jen kus papíru, který snese všechno. Lze ho vnímat různou optikou – jako pátý nejvyšší deficit v historii ČR i jako nejnižší od covidové pandemie,“ konstatoval ve svém vyjádření pro faei.cz partner společnosti PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.
Česká vláda se loni podle hlavního ekonoma Trinity Banku Lukáše Kovandy „celkem komfortně“ vešla do limitu, jenž odpovídá maximálnímu povolenému deficitu. „Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je ale výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní,“ připomněl.
Bez povodní by se vláda podle Kovandy do vytyčeného schodku, tedy 252 miliardám korun, nevešla. „Povodně, resp. vyšší než nutné navýšení schodku, které jimi zdůvodnila, jí umožnily plnit loňský rozpočet v souladu se zákonem. Bez povodní by rozpočtový zákon zřejmě musela novelizovat i tak,“ domnívá se ekonom.
Příjmy státního rozpočtu se loni zvýšily o 2,7 procenta (+51 mld. Kč), k čemuž přispělo zejména inkaso pojistného (+63 mld. Kč), které narostlo díky obnoveném růstu reálných mezd a znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců. Významně narostlo také inkaso daně z příjmů fyzických osob, u kterého působilo pozitivně i zvýšení daní pro vysokopříjmové zaměstnance.
„Daňové příjmy narostly také z titulu změny rozpočtového určení daní, meziročně zhruba o 11 miliard korun,“ zmínil Dominik Rusinko. K poklesu daňového inkasa došlo naopak v případě daně z příjmů právnických osob (-11 mld. Kč), což bylo dle ministerstva financí způsobeno vysokou srovnávací základnou roku 2023.
Celkové výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 1,6 procenta (+34,1 mld. Kč) a neopakoval se tak skokový nárůst z předminulého roku. „Nejvíce tradičně rostly běžné výdaje (+34,5 mld. Kč), tažené vyššími důchody a ostatními sociálními dávkami,“ připomněl analytik ČSOB.
K podstatnému navýšení došlo ke konci roku v případě investičních nákupů ministerstva obrany (+37 mld. Kč), díky čemuž se výdaje na obranu dostaly poprvé za devatenáct let nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Kapitálové výdaje sice přesáhly původní plán vlády o 25 miliard korun, ve srovnání s předminulým rokem však stagnovaly na úrovni 210 miliard.
Jan Brázda z PwC zhodnotil investiční aktivitu státu pozitivně s tím, že pomohla podnikatelskému sektoru s obnovením hospodářského růstu. „Díky nárůstu daňových příjmů a pojistného se sice povedlo meziročně snížit schodek o 17 miliard korun, to je ale spíše jen kosmetické splnění slibů této vlády o konsolidaci veřejných financí,“ dodal.
Vzhledem k vysokým schodkům minulých let se i v roce 2024 prudce navýšily výdaje na obsluhu státního dluhu. „Meziročně o 20 miliard korun na 89 miliard. Ještě v roce 2022 byly náklady na financování veřejného dluhu ani ne poloviční,“ poznamenal analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„I proto letos narostly výdaje na obsluhu dluhu o celých 30 procent a příští rok prorazí symbolickou hranici 100 miliard. O to důležitější bude, jak se vláda v kritickém volebním roce ubrání pokušení utrácet ve voličsky atraktivních oblastech a především jak se popere s rizikem chybějících 40 miliard korun, na které upozorňuje Národní rozpočtová rada,“ konstatoval Jan Brázda z PwC.
Pro letošní rok počítá vláda se stále vysokým schodkem 241 miliard korun. „Odhadovat, jaký bude finální výsledek, je nyní extrémně složité,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. „Za prvé proto, že letošek je volebním rokem, což historicky vždy znamenalo navýšení některých výdajových stránek rozpočtu.“
„Za druhé,“ vypočítával analytik, „rizikem ve směru nižšího daňového inkasa je možná až příliš optimistický odhad růstu ekonomiky o 2,6 procenta. A za třetí, letošní rozpočet obsahuje neobvykle mnoho nejasností. Ať již jde o chybějící dvě desítky miliard na solární dotace, nadhodnocený odhad příjmů z emisních povolenek nebo nejasné zdroje financování nepedagogických pracovníků.“
Celkový deficit veřejných financí se dle odhadu ČSOB loni snížil na 2,8 procenta. „Díky konsolidačnímu úsilí vlády je tak Česko jedinou středoevropskou ekonomikou, kde se schodek vrátil pod maastrichtská tři procenta HDP,“ uvedl Rusinko s tím, že letos by se měl deficit veřejných financí dále mírně snížit – za předpokladu svižnějšího růstu ekonomiky a nadále vysoce přebytkového hospodaření krajů a obcí.
