Rozdíly jsou dány především výrazným propadem investic, slabá byla i zahraniční poptávka. Zpřesněný odhad ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika se v prvním čtvrtletí vrátila k růstu, ovšem oproti dosavadním odhadům je růst zřejmě pozvolnější.
Data potvrzují, že dominantním faktorem expanze je rostoucí poptávka, zejména jde o růst výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí, které společně do celkového rozkladu meziročního růstu přispěly ve výši téměř dvěma procentními body.
Spotřeba neziskových organizací byla mezičtvrtletně nižší o 4,8 procenta, v meziročním srovnání ale stoupla o 1,5 procenta. Kromě domácí poptávky rostla také poptávka zahraniční, když export vzrostl o 2,2 procenta mezikvartálně a o 2,5 procenta meziročně, zejména vlivem silnějšího vývozu v automotive.
Import zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 2,7 procenta, v meziročním srovnání byl ale o 1,1 procenta nižší, a saldo zahraničního obchodu tak skončilo nad očekáváními ve značném přebytku ve výši 131,6 miliardy korun. Oživení na klíčových zahraničních trzích by mělo pokračovat i ve zbytku roku, kdy očekáváme expanzi jak v Německu, tak v eurozóně, která v tomto kvartále vzrostla o 0,3 procenta.
Negativně se však na českém hrubém domácím produktu (HDP) zatím projevila investiční aktivita, když tvorba hrubého fixního kapitálu propadla dokonce o 7,9 procenta mezičtvrtletně a o 2,7 procenta v meziročním srovnání. Původní data naopak naznačovala, že k růstu dochází i v této oblasti, vzhledem ke zlepšujícím se podmínkám financování.
S ohledem na vývoj inflace je možné, že cyklus snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) bude o něco pozvolnější, nicméně i nadále bude docházet k uvolňování měnové politiky, a lze tak očekávat, že v průběhu roku dojde k obratu a investiční aktivita začne růst.
V prvním čtvrtletí vzrostla pouze hodnota zásob, meziroční stav je nižší. Fixní kapitál i čisté pořízení cenností bylo také nižší, celková tvorba hrubého kapitálu tak v meziročním srovnání poklesla o 13,3 procenta (mezičtvrtletně +0,2 %, pozn. aut.).
Z pohledu zdrojů HDP došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty, a to o 0,1 procenta v mezičtvrtletním a o 0,7 procenta v meziročním srovnání. Projevují se zde problémy v průmyslu, který vyráběl méně strojů a zařízení, ačkoli nové objednávky, zejména ze zahraničí, rostly.
I přes negativní dopad některých faktorů, jako jsou problémy v průmyslové výrobě nebo nízká investiční aktivita, dokázala česká ekonomika v první čtvrtletí opět vzrůst. Přepokládáme, že v případě zvýšení tvorby fixního kapitálu by mělo dojít v průběhu roku k obratu zejména v souvislosti se zlepšujícími se podmínkami financování, pozitivní vliv by mělo mít i nadále oživení v zahraničí.
Výzvou pro českou ekonomiku zůstává zvyšování hrubé přidané hodnoty, která se letošním prvním čtvrtletí značně snížila, z dlouhodobého hlediska je přitom její role zásadní pro zachování konkurenceschopnosti.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
