„Lidé se kvůli omezením spojených s pandemií a současně nárůstem práce z domova stěhují mimo velká obydlená města, blíž k přírodě a zároveň za nižším nájmem,“ shodují se realitní makléři. Citelný je odchod vysokoškoláků. Nemohou do škol, tak proč živit byt ve městě? Přitom právě oni byli nejlepší nájemníci do bytů 3+1, kde využívali spolubydlení.
„Končím v Praze a stěhuji se zpět domů, na okraj Plzně. Škola je stejně jen on-line, tak proč tady platit nájem, když je navíc vše zavřené,“ řekla Právu vysokoškolská studentka španělštiny a angličtiny při stěhování z bytu nedaleko Náměstí Míru.
Až o 30 procent levněji
Takto uvažuje i řada lidí, jejich práce jim umožňuje dělat hlavně v on-line režimu. Při odstěhování se do menšího města je přitom možné u nájmů ušetřit 20 až 30 procent, což v rodinném rozpočtu znamená úsporu i přes 50 tisíc korun ročně.
A kromě toho menší města jsou klidnější a přitom mají občanskou infrastrukturu, co se týče vzdáleností, obdobně dostupnou jako ve velkých městech. Pokud je člověk zaměstnán v počítačové či telekomunikační firmě se sídlem v Praze, proč by třeba nemohl žít v Českých Budějovicích? A do hlavního města mu stačí zajet jednou týdně. Navíc dálnice se prodlouží až k Čimelicím…
„Nájmy ve skutečnosti celkově neklesají, jen se přesunuly z dražších metropolitních oblastí na venkov. Aktuálně to vypadá, že se ceny jen vyrovnávají mezi velkými městy s ohledem na skutečnou kupní sílu obyvatelstva,“ míní realitní makléř z RE/MAX G8 Iztok Toplak.
Průměrné realizované ceny nájmů bytů v Praze klesly v prvním čtvrtletí na 250 korun za metr čtvereční podlahové plochy za měsíc. Nejvyšší historické ceny pronájmů byly na přelomu roku 2019 a 2020, a to těsně pod 300 korun za metr čtvereční za měsíc nájmu. Aktuálně klesly nájmy v Praze na úroveň nájmů z roku 2017.
Mimo Prahu je dopad na průměrné ceny nájmů mírnější a v meziročním srovnání v průměru dosáhly ceny konstantní růst téměř tří procent. Průměrné realizované ceny nájmů mimo Prahu dosáhly v prvním čtvrtletí 190 korun za metr čtvereční podlahové plochy za měsíc. Průměrná cena nájmů je tedy na stejné úrovni, jako už od začátku roku 2020.
Kouzlo uzavřených dvorů a návsi
Na přesun řady lidí z velkých měst reagují i prozíraví developeři. Například nedaleko Písku, u Putimi, na kořenech původní vesnice vzniká vlastně úplně nová, ale zachovávající tradiční životní prostor – Kestřanské dvory.
Není to žádný prefabrikovaný „domečkov“, satelit. Projekt architektů ze skupiny UrbanSurival.cz respektuje zákonitosti vesnice, čili to, že domy mají své uzavřené menší dvory, ale zejména je tu náves, kde se lidé mohou setkávat. Ke štěstí nestačí jen hospoda, kostel a hřiště, říkají. Ve vesnici musí být práce, aby to v ní žilo a nebyla jen noclehárnou. V Kestřanech proto připravují například vybudování lihovaru.
Na druhou stranu částečný odliv lidí z velkých měst za klidnějším a levnějším bydlením neznamená, že například Praha by se úplně vylidnila. Naopak mnoho jiných si užívá to, že je nyní volnější, nezaplavená masovým turismem, a to je zase láká ve městě zůstat. Vždyť v historickém centru dnes lze mít pronajatý luxusně zařízení byt, jehož vlastníkovi vypadlo Airbnb, za patnáct tisíc měsíčně se vším všudy na roční smlouvu.
Výpadkem turistů ovšem trpí vlastníci, kteří si na drahé jednotky či celé domy vzali velké úvěry. A tak například v Českém Krumlově, v historickém jádru, jsou nyní ve veřejné nabídce hned tři velké domy. Cena buď na vyžádání, nebo u nabídek se pohybuje kolem pětadvaceti, třiceti miliony.
Prázdné, donedávna výnosné činžáky, jsou už i v Praze. U Malostranského náměstí, v Karmelitské ulici, je k mání činžák za zhruba sto sedmdesát milionů.
