Ačkoli toto shrnutí vývoje státního rozpočtu může znít jako konec světa, paradoxně je tento vývoj lepší, než s čím počítala vláda. Příjmy státního rozpočtu poklesly oproti stejnému období minulého roku o 4,2 procenta a výdaje narostly o 17,7 procenta. Na příjmové straně nejvíce zaujme výběr DPH, na kterém státní kasa oproti plánu ztrácí zhruba 12 miliard korun, meziročně je ale výběr nižší pouze o necelá tři procenta.
Hlavním problémem je tak příliš optimistický výhled ministerstva financí, než samotný dopad krize na ekonomiku, který je naopak spíše mírnější. Výpadek daňových příjmů ale kompenzují nedaňové příjmy v čele s penězi z EU a čerpání rozpočtových rezerv. Ve výsledku je tak příjmová strana v plusu 10,8 miliardy korun oproti plánu, a navíc v září rozpočtu pomůže čtvrtletní záloha daně z příjmů právnických osob (zhruba 20 miliard).
Tajemství rozpočtu se ale skrývá na výdajové straně. Doposavad totiž stát utratil o 92,3 miliardy méně, než by odpovídalo plánovanému deficitu.
Necelých 20 miliard jde na vrub tradičně pomalému rozjezdu investic a 73 miliard korun spadá pod běžné výdaje státu. Pod tím se skrývají nižší výdaje na obsluhu státního dluhu, platy státních zaměstnanců a ostatní běžné výdaje.
Rekordní poptávka po českých státních dluhopisech dovoluje státu platit méně za své dluhy a je pravděpodobné, že tato úspora se do konce roku ještě zvětší. Naopak zdánlivě pomalejší růst platových výdajů v průběhu roku v prosinci dožene tradiční vyplácení celoročních odměn, a tudíž předpokládáme, že tento polštář do konce roku zmizí.
Do vyřešení celé hádanky lepšího vývoje státního rozpočtu tak zbývá „pouze“ 51 miliard v položce „ostatní běžné výdaje“, kterou nelze blíže určit. I bez toho se ale zdá, že i naše optimistická prognóza letošního deficitu státního rozpočtu 400 miliard korun nemusí být naplněna a výsledek bude ještě o něco nižší i přes nedávné schválení jednorázového zvýšení důchodů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
