Na příjmové straně státního rozpočtu je ke konci října vidět meziroční zlepšení o 24 miliard korun, což značí rychlejší nárůst příjmů o 1,5 procenta. Příjmy z daní vzrostly celkově o 5,5 procenta (73,8 mld. Kč, pozn. aut.). Celkově dosáhly rozpočtové příjmy ke konci října 1 602,2 miliardy korun, což představuje 82 procent plánovaných celoročních příjmů.
V absolutním vyjádření tvoří největší položku nárůst příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti (+52 mld. Kč, tj. o 9,2 % meziročně více), v tom je zahrnuto i vyšší pojistné na důchodové pojištění (+34,1 mld. Kč).
V relativním vyjádření pak pomyslným vítězem zůstává oblast daní z hazardních her, která letos státu vynesla již o téměř 200 procenta více než loni (+6,5 mld. Kč). Naopak k největšímu poklesu příjmů dochází v případě daně z příjmů právnických osob bez započtení tzv. „windfall tax“, kde stát meziročně vybral zatím o 15,8 miliardy korun méně.
Na výdajové straně státního rozpočtu došlo ke konci října také k meziročnímu nárůstu, avšak pouze o 14,1 miliardy korun (+0,8 %). Nejvíce rostou výdaje v oblasti sociálních dávek (+31,7 mld. Kč), kde však hlavní položku tvoří výdaje na důchody, a výdaje v ostatních kategoriích dosahují výrazně nižších hodnot.
Zatím se tak příliš neprojevuje ani schválený balíček pomoci obcím a občanům po povodních, kterým byly celkové plánované výdaje v letošním roce navýšeny o 30 miliard korun. K čerpání pomoci může docházet dvěma hlavními způsoby, jednak skrze dávky mimořádné okamžité pomoci, ale také skrze Státní fond životního prostředí.
Ten poskytuje prostředky nejprve zasaženým obcím, ty následně finance přerozdělují mezi domácnosti. Celkově dosahují prozatímní rozpočtové výdaje 1 802,9 miliardy korun, tedy 80,6 procenta celoročních plánovaných výdajů. Výdajová strana tak má pohledem alikvótního plnění do konce roku větší prostor k růstu než strana příjmová.
Státní rozpočet ke konci října vykazuje nadějnou bilanci, kdy sice dochází k prohlubování celkového deficitu, zároveň však výdaje rostou v nižším tempu, než jaké by odpovídalo schválenému saldu ke konci roku.
To poskytuje určitý polštář pro další výdaje v nadcházejících měsících, kdy i v souvislosti se schválenou finanční pomocí po povodních očekáváme jejich vyšší nárůst. Říjnový rozpočet tak zvyšuje naději, že schválené celoroční saldo nakonec bude dodrženo i navzdory pomalejšímu hospodářskému růstu.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
