Meziroční inflace listopadu klesla z 2,9 procenta na 2,7 procenta: Dosáhla svou nejnižší letošní úroveň a vyrovnala úroveň z loňského října. Finanční trh očekával listopadovou meziroční inflaci na úrovni 2,8 procenta, odhad ČNB činil 2,9 procenta.
Zmírnění inflace bylo taženo pomalejším meziročním růstem cen potravin a nealkoholických nápojů, energií pro domácnosti (zlevnění elektřiny a zemního plynu) a v neposlední řadě také zpomalením růstu cen u položek spadajících to tzv. jádrové inflace.
Právě jádrová inflace je pro centrální banku velmi důležitým měřítkem vývoje cenových tlaků a prognóza ČNB počítala s tím, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí vzroste v průměru na 3,9 procenta poté, co v letošním třetím čtvrtletí činila 3,7 procenta.
Nižší než očekávaná jádrová inflace spolu s posilováním koruny by měla bankovní radu utvrdit v názoru, že není třeba spěchat se zpřísněním měnové politiky a že zvýšení úrokových sazeb přijde později, než co předpokládá listopadová prognóza z dílny centrální banky.
Celková inflace i jádrová inflace budou velmi pravděpodobně postupně klesat i v dalších měsících. Prostor k poklesu má především jádrová inflace, na níž by se mělo projevit jak předchozí pokles ekonomiky, tak stávající posilování kurzu koruny.
Čerstvá data o inflaci by měla utvrdit bankovní radu v jejím názoru, že zvyšování úroků může být pozvolnější a že hlavně může začít později, než jak vykresluje listopadová prognóza z dílny centrální banky, jež předpokládá první zvýšení úroků již na jaře 2021.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
