
Amundi Investment Institute ve své aktuální analýze identifikuje sedm oblastí, jejichž vývoj může výrazně ovlivnit tržní směřování, proměnit globální investiční mapu a přispět k lepší orientaci v době, kdy přibývá otázek a ubývá jednoduchých odpovědí.
1. Kde hledat novou rovnováhu
Napětí a nejistota, se kterými se potýká současné globální obchodní prostředí, doléhají na všechny včetně firem, dovozců i exportérů. Zavádění a pozastavování celních tarifů, následná protiopatření a celková nejistota prodražují vstupy a komplikují plánování.
Podniky se tak uchylují k defenzivnímu přístupu: Zvyšují zásoby, ale přibrzďují investice, což může vést ke snižování korporátní ziskovosti. Pro trhy to znamená prostředí, kde budou investoři znovu zvažovat míru rizika, časování a rozložení kapitálu. Klíčová se tak stává schopnost rozpoznat sektory, které se s novou dynamikou vypořádají lépe než jiné.
2. Tržní ocenění zůstávají napjatá
Po nedávné korekci se některé valuace sice vrátily blíže k historickým průměrům, ale v řadě sektorů, zejména u technologických gigantů a komunikačních firem, ceny zůstávají napjaté. Trh tak může být i nadále citlivý na negativní překvapení.
Investiční strategie by proto mohla těžit z větší selektivity a regionální diverzifikace. Evropské akcie, včetně malých firem, se v tomto světle jeví jako zajímavá alternativa, stejně jako některé méně zasažené rozvíjející se trhy v oblasti Latinské Ameriky a sektory, kde jsou valuace příznivější.
3. Nové obchodní vazby mění mapu globální ekonomiky
Současné napětí v obchodních vztazích neznamená, že se obchod zastavil, dochází ale k významným změnám. Tržní aktéři přehodnocují dřívější vazby a hledají stabilnější partnery. Evropa i Čína uzavírají nové obchodní dohody, které mají potenciál přetvořit mezinárodní toky zboží i investic.
Z pohledu investorů se tak otevírá prostor pro nové geografické i sektorové příležitosti, například v regionech, které mohou získat na významu jako alternativní výrobní základny, nebo ve firmách, které se dokážou rychle přizpůsobit novému rozložení globálních sil.
4. Stabilita dává Evropě náskok
Rozdílné reakce centrálních bank na obou stranách Atlantiku se promítají i do trhů s dluhopisy. Zatímco americké výnosy zůstávají silně volatilní, evropské trhy působí stabilněji a Evropská centrální banka (ECB) má prostor zaměřit se více na podporu růstu než na inflaci.
To otevírá prostor pro návrat zájmu o evropské vládní a korporátní dluhopisy, včetně těch z bankovního sektoru, a zvyšuje jejich atraktivitu vůči americkým protějškům.
5. Inflace může zůstat ve hře déle, než se čekalo
Trh momentálně řeší hlavně obavy o růst, ale inflační tlaky nezmizely. Ceny energií, geopolitika nebo možné narušení dodavatelských řetězců představují trvalá rizika. Přestože by oslabující růst mohl inflaci mírnit, nelze zatím s jistotou říci, že se vracíme k dlouhodobě nízké inflaci.
Investoři proto stále hledají nástroje, které jim umožní s inflací pracovat, ať už jde o komodity, indexované dluhopisy nebo sektory s vyšší schopností přenášet náklady do cen.
6. Výběr sektorů a diverzifikace rozhodují
Zvýšená volatilita a oslabení role amerického dolaru ukazuje, že jednotný přístup k trhu už nestačí. Klíčovou se stává diverzifikace. Zásadní je, v jakém sektoru firma působí, jaké má nákladové struktury a jak silné má vazby na globální řetězce.
Lokálně orientované podniky, hlavně v Evropě a Japonsku, by mohly být méně zranitelné než ty s rozsáhlou zahraniční expozicí a některé sektory, například spotřební zboží nebo energetika, by mohly lépe absorbovat vyšší vstupní náklady. V takovém prostředí může správné rozložení expozice významně ovlivnit výkonnost portfolia.
7. Aktivní přístup jako nástroj pro zvládání nejistoty
Tržní nálady se mění rychleji než dřív a často bez varování. Sílí proto potřeba aktivního přístupu, schopnosti přizpůsobit alokaci kapitálu novým podmínkám a udržet flexibilitu.
Zlato se v tomto kontextu znovu objevuje jako stabilní prvek portfolia, nejen jako ochrana proti inflaci, ale i jako indikátor důvěry v měnovou politiku. Vedle něj se zvyšuje i význam nástrojů, které umožňují zajištění a rychlou reakci, například derivátových strategií nebo alternativních tříd aktiv.
Autor je vedoucí globální makroekonomické analýzy Amundi Investment Institute
(Redakčně upraveno)