Celkem si volno za účelem péče o bydlení letos chce vybrat 47 % lidí, a to rovnoměrně mezi muži i ženami. Věnovat úpravám jeden až pět dnů dovolené by stačilo zhruba polovině lidí, zatímco třetina by na zvelebování bydlení využila šest až deset dnů. Necelá desetina dotázaných (9 %) pak do úpravy bydlení investuje téměř celý svůj letošní nárok na dovolenou, tedy více než 16 dnů.
„V průměru lidé na úpravy a údržbu bydlení využijí osm dnů svého pracovního volna. Vzhledem k současným vysokým cenám řemeslnické práce může být kutilství solidní finanční úsporou,“ říká k výsledkům průzkumu tisková mluvčí spořitelny Lenka Molnárová.
Češi tradičně podle ní zvládají řadu činností svépomocí, takže není divu, že místo aby si najali řemeslníky a volno šetřili na cestování a rekreaci, investují do péče o bydlení i několik dnů své dovolené. „Nejčastěji se k tomu uchylují lidé z venkova a z domácností s čistým měsíčním příjmem mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci korun,“ doplňuje Molnárová.
Podle letošního průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro projekt Fandíme řemeslu, spadající pod Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR, se za manuálně zručné považuje 85 procent Čechů. Nejčastěji mají přitom zkušenost s malováním, natíráním či tapetováním.
Češi si ale podle průzkumu troufnou i na drobné instalatérské práce, jako je třeba oprava kapajícího kohoutku, vyčištění ucpaného odpadu, nebo výměnu vodovodní baterie. A neleknou se ani zdění, montáže sádrokartonu nebo pokládání podlah. Pět procent mužů a 11 procent žen ale přiznalo, že v případě potřeby raději shání řemeslníka.
Že je shánění řemeslníků obtížné, jsou přesvědčeni čtyři z pěti Čechů (přesněji 81 %). O něco lépe se to daří mužům (78 %), ženy považují shánění řemeslníků za oříšek z 85 %. Právě to je ale kámen úrazu a pravděpodobně i jedna z příčin, proč je v Česku kutilství tak rozšířené. Řemeslníci jsou totiž dlouhodobě „nedostatkovým zbožím“ a absolventi základních škol se na odborná učiliště nehrnou.
