Při odchodu do důchodu se ekonomická situace u dlužníka, na kterého je uvalena byť jen jedna exekuce, výrazně zhoršuje. „Dramaticky se sníží jeho příjmy a on přestává zvládat závazky, které si vzal ještě v produktivním věku. S průměrným důchodem mu po srážkách zůstane necelých 9 tisíc korun. Řada seniorů má ovšem mnohem nižší důchod a musí vyjít třeba i jen s 6 tisíci korunami na měsíc,” uvádí Karel Schwarz z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Česko má navíc v porovnání s průměrem Evropské unie velmi rychle rostoucí mandatorní výdaje. „Vysoké náklady za bydlení, základní potraviny a léky nejvíce dopadají na jednočlenné domácnosti, vedle rodičů samoživitelů právě také na seniory, kteří zůstali sami. Setkáváme se bohužel i s tím, že čím dál více z nich dnes končí na ubytovnách a na ulici. Ani v případě, kdy pobírají příspěvek na živobytí, nemohou, obzvláště ve městech, finančně vyjít,” varuje Martina Zikmundová z České asociace streetwork.

Senioři chycení v dluhové pasti mají často minimální šanci se ze své situace dostat. „Z nízkého důchodu, který je jejich jediným příjmem, nejsou důchodci schopni splácet narůstající úroky, ani náklady na vymáhání. Na osobní bankrot kvůli přísným podmínkám často nedosahují. Navíc ve chvíli, kdy jim zemře partner, nejenže ztratí jeden příjem, ale ještě se jim sníží nezabavitelné minimum,” vysvětluje Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování a autor Mapy exekucí.

Situace navíc není o moc příznivější ani v době ekonomické konjunktury. „Paradoxně narůstá skupina lidí, kteří mají velmi nízký nebo vůbec žádný důchod a pobírají příspěvek na živobytí. Z našich průzkumů vyplývá, že hlavním důvodem je nevýhodnost legální práce. Kvůli nízkým přiznaným výdělkům z dob, když byli tito lidé ještě v produktivním věku, jim na důchodové odvody nešlo skoro nic,” říká Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky – SPOT.

Zásadní problém bude podle odborníků do budoucna představovat také věková skupina dlužníků, kterou důchod v nejbližších letech teprve čeká. „S ohledem na předluženost generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků by se stát měl na řešení tohoto problému začít připravovat už nyní. Určitou nadějí pro dnešní i budoucí seniory by mohlo být aktuálně diskutované odstranění bariér vstupu do osobního bankrotu a zkrácení doby oddlužení na 3 roky po vzoru členských zemí EU,” uzavírá Radek Hábl.

Novela insolvenčního zákona se nyní nachází před třetím čtením a zákonodárci o její finální podobě budou v nejbližších dnech hlasovat.