Největší trápení zažívají během mrazů řidiči aut s dieselovými motory. Přestože ty současné používají například moderní syntetické oleje, které mnohem lépe fungují při startech i následně lépe mažou při nízkých teplotách, jeden problémový prvek zůstává stále stejný – samotná nafta. Při nízkých teplotách se nejprve zakalí, poté začínají parafiny v ní obsažené tuhnout.
Jakmile jsou krystaly natolik velké, že ucpou sítko palivového čerpadla, máme velký problém. Teplotě, při níž se to děje, se říká bod filtrovatelnosti. U běžné letní nafty, kterou natankujeme u čerpacích stanic do konce září, je to nula stupňů. Pozor tedy musejí dát hlavně sváteční řidiči, kteří třeba několik měsíců nevyjeli.
Takzvaná přechodová nafta, nabízená do 15. 11., má filtrovatelnost -10 stupňů, ta zimní, kterou koupíme od 1. prosince do konce února, pak -20 stupňů. To je dostatečné i při současných mrazech. V případě, že pojedete například do Alp nebo na Šumavu, ptejte se na horách na takzvanou arktickou naftu s filtrovatelností -32 stupně.
Případně použijte aditiva do nafty – ovšem pozor, ta je třeba do nádrže nalít předem, dokud nemá nafta méně než 5 stupňů, v té zamrzlé už nepomůže. Tam je jedinou radou dopravit vůz do teplejší garáže, například v obchodním centru, a nechat parafiny rozpustit. Také se vyplatí snažit se mít vždy plnou nádrž, aby v ní nezbyl prostor pro kondenzaci vody během mrazů.
Moderní systémy vstřikování AdBlue u dieselů by problémy dělat neměly, před zamrznutím je chrání obsah močoviny, která zamrzá při -15 stupních. Zásobníky AdBlue mívají ohřívače, které po nastartování kapalinu ohřejí. I v extrémních případech by vás však auto mělo nechat dojet do cíle, jen bude třeba „zakazovat“ další start.
A ještě zásada, která platí pro všechny motory, naftové i benzinové – za mrazů se k nim chovejte ohleduplně. Zahřívejte je pomalou jízdou, nikdy ne stáním na místě na volnoběh, a už vůbec ne vytáčením do otáček. Nejen, že tím motoru ubližujete, ale můžete si za to od strážníků vysloužit až 2,5tisícovou pokutu za znečišťování ovzduší.
Nízké teploty mají přímý vliv na tlak v pneumatikách, což je běžný fyzikální jev. S poklesem teploty přibližně o každých 5 °C může tlak klesat až zhruba o 0,14 baru, záleží na typu pneumatiky. V praxi to znamená, že při -15 °C může být pneumatika už znatelně podhuštěná, což ovlivňuje přilnavost, stabilitu i brzdnou dráhu. Správné nahuštění je tedy v zimě klíčové.
Stejně důležité je „vidět a být viděn“. Kromě očištěných světel a skel se vyplatí věnovat pozornost i ostřikovačům – zejména kapalině, která je v nádržce. Pouhé dolití zimní směsi nemusí stačit – pokud v systému zůstala letní kapalina, může se výsledná zámrznost po smíchání změnit výrazně hůř, než řidiči čekají.
Ideální je dolít nádrž do plna plnohodnotnou zimní směsí, a nechat si zbytek v autě, pomůžete si s ní při prvním odmražení čelního okna ještě před škrábáním. Nejlepší k tomu jsou škrabky s mosazným břitem, které nepoškodí čelní okno a fungují výborně. Neprohloupíte, pokud na noc zakryjete čelní sklo kartonem nebo i kusem plachty, uchyceným pod stěrači a do dveří. Ušetříte si tím spoustu práce.
Mnohá novější auta mívají vyhřívané čelní sklo – jednodušší typ poznáte podle drobných drátků, sofistikovanější na pohled nepoznáte, protože k zahřátí používá vloženou fólii. Pokud vám na této výbavě záleží, ptejte se při výběru auta cíleně prodejce v autocentru.
K dobré viditelnosti patří ještě jedna rada, na niž řidiči velmi často zapomínají. Stále více rozšířené LED světlomety mají sice úžasnou svítivost i životnost, ale také jednu nevýhodu – nehřejí. Nemůžete proto počítat s tím, že teplo žárovky rozpustí na nich vytvořenou ledovou a sněhovou vrstvu, jak tomu bývalo dřív. LED světlomety je tedy třeba před vyjetím důkladně očistit.
I když je auto po týdnech mrazů a jízdy v posypové soli zralé na myčku, v opravdu nízkých teplotách se mytí bez možnosti kvalitního vysušení nedoporučuje. Myčky často používají vodu o teplotě zhruba 10–30 °C, zatímco karoserie je výrazně chladnější. Tepelný šok může uškodit laku a voda při těchto teplotách samozřejmě nevysychá. Přimrznout pak umí zámky, dveře, okna, nebo dokonce ruční brzda.
Je dobré si uvědomit, že vše v kabině i kufru je vystavené stejným teplotám jako samotné auto. V mrazu tak mohou prasknout nápoje v plechovkách i spreje – a při oblevě pak řešíte nepříjemný – a často lepivý – úklid interiéru. Pozor dejte i na elektroniku, nejen autobaterie, ale i powerbanky, svítilny nebo telefon v autě ztrácejí v chladu výrazně kapacitu.
Už kolem -5 °C může jít přibližně o desítky procent a s klesající teplotou se riziko rychle zvyšuje až k možnosti nevratného poškození. Mrazy trpí i samotná startovací autobaterie, takže pokud auto delší dobu nepojede, můžete ji připojit na takzvanou „udržovací“ nabíječku, ať už do zásuvky nebo solární, případně ji alespoň uskladnit třeba doma v předsíni.
Autor je generální ředitel společnosti Aures Holdings
(Redakčně upraveno)
