Silné oživení za námi a slabý výkon před námi

V pořadí třetí a zároveň konečný odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) ve třetím čtvrtletí loňského roku potvrdil předchozí čísla, která Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na začátku prosince.
Český statistický úřad zveřejnil konečný odhad vývoje hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí loňského roku. Foto: ČSÚ

Česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi první a druhou vlnou koronavirové pandemie zaznamenala silné oživení, když vzrostla mezičtvrtletně o výrazných 6,9 procenta a její meziroční pokles se zmírnil z 10,8 procenta ve druhém čtvrtletí na pět procent ve čtvrtletí třetím.

Přispěly k tomu zejména velmi dobré výsledky zahraničního obchodu související s obnoveným růstem produkce v průmyslu, především pak v tom automobilovém.

K rekordním přebytkům zahraničně obchodní bilance a tedy vysokému čistému exportu však trochu paradoxně dopomohla i pokračující slabá investiční aktivita tuzemských firem, která se odrazila v nižších dovozech investičního zboží.

Ve výrazném poklesu se i nadále nacházely soukromé investice, neoslnily však ani investice vlády, které z meziročního pohledu pouze stagnovaly. Významný vliv na oživení ekonomiky měla také obnovená možnost a chuť domácností utrácet, jež vedla k nárůstu jejich spotřeby o zhruba pět procent.

Míra úspor domácností tak mírně klesla z historicky nejvyšších skoro dvacet procent ve druhém čtvrtletí na zhruba 17 procent, i tak však zůstává výše, než je obvyklé. Je tedy zřejmé, že domácnosti v těchto nejistých časech tvoří opatrnostní úspory.

Slibně nastartovanou ekonomiku na podzim zabrzdil nástup druhé vlny koronaviru, která s sebou přinesla opětovné zavedení protiepidemických opatření. Uzavřena byla znovu převážná část provozoven služeb a maloobchodu. Bídnou situaci v těchto odvětvích pak jen mírně kompenzovalo částečné rozvolnění restriktivních opatření v předvánočním období.

Neobyčejnou odolnost v průběhu druhé vlny prokázal výrobní sektor. Průmysl totiž znovuzavedenými restrikcemi přímo zasažen nebyl, a mohl tak pokračovat v produkci, což se mu podle dostupných měsíčních indikátorů dařilo velmi dobře. To je i hlavní důvod toho, proč výkon ekonomiky v závěru loňského roku zřejmě nebyl tak špatný, jak se původně čekalo.

Za celý loňský rok naše prognóza očekává pokles ekonomiky o 7,6 procenta. Ve světle posledních dostupných dat to však vypadá, že výsledek by mohl být o něco lepší. Do nového roku jsme bohužel vykročili špatnou nohou a zdá se tak, že první polovina letošního roku bude rovněž ve znamení koronavirové pandemie a slabé ekonomické výkonnosti.

Tuzemská ekonomika by i tak měla v letošním roce opět růst, podle nás však relativně skromným tempem ve výši tří procent.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena