Tento propad odráží poměrně slabou domácí i zahraniční poptávku. Průmyslové podniky reagují na slabou poptávku omezením objemu produkce a snížením její ceny. A to i přes mírný vzestup cen vstupů, způsobený zvýšením dodavatelských cen i růstem přepravních nákladů, například z důvodů stávek v přístavech.
Ponižují si tedy své hrubé marže. Částečně také snižují stavy zaměstnanců, ačkoli tato redukce byla v listopadu nejmírnější od letošního března. Na poklesu nových zakázek má lví podíl nepříznivá situace v Německu a také – v sektorovém pohledu – v automobilovém průmyslu.
České průmyslníky však zatím nepřechází určitý optimismus ve výhledu do příštího roku, a to přesto, že šetření proběhlo již po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jím slibovaná cla přitom mohou českou ekonomiku – a český průmysl – poškodit prakticky nejvíce v EU, jak vypočítává říjnová studie Konfederace dánského průmyslu.
Průmyslníci zjevně předpokládají, že v tuto chvíli jsou podmínky v tuzemské výrobě tak nepříznivé, že jejich další zhoršení mají i přes zmíněnou hrozbu cel za méně pravděpodobné. Také evidentně předpokládají, že hrozba cel se nakonec nenaplní, nebo alespoň ne ve slibované výši a rozsahu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
určitě špatný odhad-zvyšují se mzdy,tak ekonomika přece vzrůstá
jak kdo…. očekávalo ..jen vládní odborníci neočekávali…
U nich, je normální být velice překvapeni, ba i zděšeni. Bohužel se to týká i ČNB, když něco nefunguje u jejich provozních „modelů“.