Jak ovlivňuje dlouhodobé skladování kvalitu piva? Jak se na změně kvality podepisuje právě obalovaný materiál? A pochopitelně: je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější sklo, plast, plechovka nebo sud? Na takové otázky odpověděl dlouhodobý „pivní“ výzkum.
„Provedli jsme ho na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ řekl zástupce týmu z technologické fakulty zlínské Univerzity Tomáše Bati výzkumník Richardos Nikolaos Salek.
Pěna, barva, etanol…
Experti použili čtyři základní obalové materiály, které se běžně používají na českém trhu: Půllitrovou láhev z hnědého skla, 1,5litrovou hnědou PET láhev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud. Vzorky byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla.
První testy byly provedeny ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. „U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit například obsah etanolu, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ uvedla další členka týmu Eva Lorencová.
Analýza těchto parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení a rovněž o odbornou degustaci vzorků. „Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz,“ dodala Lorencová. Hodnocena byla také stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.
Prohrála PET láhev
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého. „Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ upozornila Lorencová. Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala PET lahev, do níž se se dostaly molekuly kyslíku, který způsobuje chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány po půl roce skladování.
Další výrazné změny byly monitorovány u vzorků skladovaných ve skle. V tomto případě zhruba od osmého měsíce. Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud.
„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že jde o první takto přesně provedené srovnání na jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidi z praxe, tedy výrobci piva,“ konstatovala absolventka fakulty technologické Iveta Černošková, která se na výzkumu rovněž podílela.
Jde také o vhodný příklad spolupráce vědecké instituce s průmyslovou praxí. Výzkum by měl pokračovat s dalšími typy piv, jako jsou například speciály nebo svrchně kvašené pivo.
Plechovek přibývá
Hliníkové plechovky, které patří mezi vítěze výzkumu, přitom patří mezi stále oblíbenější obaly. První pivo v plechovce si přitom zákazníci mohli koupit už před 85 lety v americkém Richmondu – ještě před druhou světovou válkou přišel s tímto nápadem jeden malý pivovar v New Jersey.
Do Česka dorazily pivní plechovky až o mnoho let později, ale jsou stále populárnější. Jen v loňském roce stoupla jejich spotřeba o více než čtvrtinu a dosáhla jedenáctiprocentního podílu na trhu. Stále vede lahvové pivo se čtyřiceti procenty, sudové je na 34 procentech.
Naopak PET lahví spíše ubývá. Například Pivovar Gambrinus z ekologických důvodů přestal od letošního roku pivo v plastu zcela prodávat. Ročně tak sníží produkci plastů o 334 tun. „Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba,“ sdělil marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik. „Reagujeme tak i na přání našich zákazníků, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly, a jak šetrně se chováme k přírodě.“
