Skončil Týden zeleného zákalu. Byli jste na vyšetření?

Preventivní vyšetření zraku by lidé měli absolvovat jednou za dva až tři roky, týká se to zejména lidí starších 40 let. Na rozdíl od vyšetření u praktického lékaře, stomatologa či gynekologa ale interval vyšetření není pevně zakotven, informovala Oborová zdravotní pojišťovna. Na preventivní vyšetření zraku, včetně vyšetření hrozícího rozvoje zeleného zákalu, přispěla více než tisícovce lidí.
Zelený zákal nastupuje pomalu a neznatelně. Nemoc pomalu ukrajuje periferní vidění a pacienti ji dlouhou dobu vůbec nemusejí zaregistrovat. Foto: Pixabay

Orientační vyšetření zraku je součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře. Pokud zjistí problém, doporučí svého pacienta na podrobnou prohlídku k oftalmologovi.

Vyšetření u očního lékaře by neměli podceňovat zejména lidé trpící diabetem či vysokým tlakem a také lidé, v jejichž rodině se vyskytly oční choroby především zelený nebo šedý zákal.

Hlavními rizikovými faktory pro rozvoj zeleného zákalu (glaukomu) jsou nitrooční tlak, stres, emoční výkyvy nebo diabetes (cukrovka). Glaukom postupně poškozuje oční nerv a neléčená choroba může vést až k úplné ztrátě zraku.

Zelený zákal nastupuje pomalu a neznatelně. Nemoc pomalu ukrajuje periferní vidění a pacienti ji dlouhou dobu vůbec nemusejí zaregistrovat. Ti v pokročilém stadiu pak svou nemoc u oftalmologa popisují tak, že svět vidí skrze trubičku toaletního papíru.

PSALI JSME:
O zrak vás může připravit i strach z bolesti

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.