Převážná většina Čechů (66 %) chce jít do důchodu v 60 až 65 letech, tedy tak, jak je dnes zvykem. Na odpočinek v 55 letech by chtělo 16 % lidí, nejčastěji ti mezi 25-34 lety. Čtvrtina populace je proti tomu odhodlaná pracovat, dokud bude moci.
A představy o stáří? Pětina se vidí na zahrádce s knížkou a pejskem. Desetina si na stáří plánuje pořídit domeček u moře, nejčastěji lidé do 24 let a častěji muži než ženy, 7,5 procenta chce cestovat. Vnoučatům se chce věnovat 11 procent lidí, častěji ženy.
„Co nás ale překvapilo je, že pětina lidí důchod vůbec neřeší. Nepřemýšlí nad tím, jak ho stráví, ani se na něj nepřipravuje finančně a spoléhá na stát. O to víc překvapilo, že se stářím začínají zabývat až lidé nad 55 let. Přitom čím jste mladší, tím méně si musíte upírat, abyste našetřili stejnou částku,“ vysvětluje analytik investiční platformy Portu Filip Louženský.
Průzkum došel také k závěru, že Češi jsou v nakládání s penězi čím dál odpovědnější. Polovina dotázaných má s investováním zkušenost, 57 procent investuje pravidelně a sedm lidí z deseti zvládne odložit alespoň tisícovku měsíčně.
Čtvrtina obyvatel (28 %) zvládne odložit stranou od jednoho do tří tisíc korun, třetina do tisíce korun, 17 procent pak mezi třemi až pěti tisíci. Částku mezi pěti až deseti tisíci korun dokáže ušetřit 13 procent dotázaných, výrazně častěji přitom muži, necelých deset procent pak zvládne odložit měsíčně víc než 10 tisíc, i zde výrazně dominují muži.
S představou, kolik je třeba mít na důchod naspořeno, už na tom tak dobře nejsme. Necelá polovina (46 %) dotazovaných má v plánu si na důchod odložit do jednoho milionu. S průměrným důchodem v roce 2021 (15 411 Kč) a průměrnou mzdou (37 839 Kč) to ale nestačí.
To znamená, že kdyby někdo šel do důchodu právě teď, potřeboval by k dorovnání průměrné mzdy a udržení životní úrovně mít v důchodu 22 428 korun měsíčně. Dejme tomu, že po odchodu do důchodu nás čeká ještě 20 let. V tom případě je třeba mít ke zmíněnému dorovnání našetřeno 5 382 720 korun.
Pokud člověk začne spořit už ve dvaceti, stačí během 45 let investovat jen lehce přes tisícovku měsíčně (s průměrným zhodnocením akciového trhu 8 %, pozn. aut.), ale bez započtení inflace, jak dodává expert Portu. Kdo bude investovat tisícovku měsíčně od 18 let, v 65 letech bude mít téměř šest milionů. Když začne až ve 30 letech, s tisícovkou měsíčně to budou jen něco přes dva miliony.
Velmi důležitým rozhodnutím je, co s penězi po dosažení důchodového věku. Pokud si člověk nechce pořídit chalupu, domek u moře nebo si splnit jiný sen, ale žít jako dosud, není důvod celou investici vybírat. Mnohem větší smysl dává čerpat měsíčně pouze částku, která chybí k udržení životní úrovně. Zbývající peníze mohou zůstat zainvestované a dál se zhodnocovat tentokrát pro boj s inflací.
Podle investičního portálu je třeba k našetření deseti milionů korun investovat dva tisíce měsíčně po dobu 45 let. Kdo začne až ve 30 letech, na stejnou sumu už musí měsíčně investovat 4500 korun.
Podle expertů z ČSOB Penzijní společnosti je klíčem k důstojnému stáří začít spořit co nejdříve a naučit se pravidelně část příjmů odkládat. Lidé by nad vlastními rezervami měli uvažovat v okamžiku, kdy začínají být ekonomicky produktivní, nejlépe v prvním zaměstnání hned po ukončení studia.
Mladí lidé mají velkou výhodu, jíž je dlouhý investiční horizont, který pro ně bude pracovat ve zhodnocení peněz. „I z malých pravidelně odkládaných částek po dobu třiceti až čtyřiceti let díky státní podpoře vznikne opravdu hezká suma, která bude zajímavým příspěvkem k udržení životní úrovně i po odchodu do penze,“ uvedl Václav Lokaj, obchodní ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
