Výzkumníci zjistili, že „ranní ptáčata“ spotřebovávají v klidu i během cvičení více tuků na energii a jsou také citlivější na inzulín, než „noční sovy“, které jsou vůči němu naopak rezistentní, což znamená, že ke snížení hladiny glukózy v krvi potřebují více inzulinu a jejich tělo dává přednost sacharidům.
Zhoršená schopnost reagovat na inzulín může být škodlivá, protože znamená vyšší riziko cukrovky 2. typu či srdečních onemocnění. Studie rovněž prokázala, že „ranní ptáčata“ jsou fyzicky aktivnější a mají vyšší úroveň kondice, než „noční sovy“, které jsou během dne sedavější.
Rozdíly v metabolismu tuků mezi „ranními skřivany“ a „nočními sovami“ ukazují, že cirkadiánní rytmus našeho těla (cyklus bdění a spánku, pozn. aut.) by mohl ovlivnit způsob, jakým naše tělo využívá inzulin.
Citlivá nebo zhoršená schopnost reagovat na inzulin má závažné důsledky pro naše zdraví. Výzkum posouvá chápání diabetologů, jak cirkadiánní rytmus našeho těla ovlivňuje zdraví. Zdá se, že chronotyp ovlivňuje náš metabolismus a působení hormonů. Vědci se domnívají se, že chronotyp by mohl být použit jako faktor pro předpověď rizika onemocnění jedince.
Správně nastavené biorytmy vnitřních hodin
Dostatek odpočinku je na cestě ke zdraví naprostou nutností, pravidelný spánek nevyjímaje. V průměru by měl každý člověk spát zhruba sedm až osm hodin denně. Stejně jako délka je ale důležitý i čas uléhání. Nejlepší je chodit spát přibližně ve stejnou dobu, případné výkyvy by neměly být nijak dramatické nebo příliš časté.
„Ideální čas spánku je od 22 hodin, kdy nejvíce regenerují nadledvinky neboli orgány, které jsou zodpovědné za tvorbu stresových hormonů a které se významně podílejí na regulaci hormonálního systému. Dostatečný spánek v tuto dobu zvyšuje odolnost vůči stresu a snižuje jeho vliv na organismus,“ uvádí MUDr. Jan Vojáček, lékař celostní medicíny z pražské kliniky Endala.
Ve spánku náš organismus produkuje melatonin, zjednodušeně řečeno hormon proti únavě a stárnutí. Ke snížení jeho tvorby naopak vedou alkohol, nikotin či kofein.
| Věková skupina | Doporučené hodiny spánku za den | |
| Novorozenec | 0-3 měsíce | 14-17 hodin |
| Nemluvně | 4-12 měsíců | 12-16 hodin |
| Batole | 1-2 roky | 11-14 hodin |
| Předškolák | 3-5 let | 10-13 hodin |
| Školní věk | 6-12 let | 9-12 hodin |
| Dospívající | 13-18 let | 8-10 hodin |
| Dospělý | 18-60 let | 7 a více hodin |
| 61-64 let | 7-9 hodin | |
| 65 let a více | 7-8 hodin | |
Zdroj: CDC
S přibývajícím věkem se navíc snižuje synchronizace biologických hodin se světlem či tmou, takže se stává, že někteří senioři usínají i přes den a přesto mají pocit permanentní ospalosti. Po pětašedesátém roce života se doba spánku sice fyziologicky snižuje doba spánku nezbytná k tomu, aby se člověk cítil dobře, ale jen nepatrně. Doba spánku by neměla klesnout pod pět hodin.
Problémy se spánkem lze řešit
Problémy se spánkem by se neměly podceňovat, lze je účinně a efektivně řešit. Včasná diagnostika a léčba poruch spánku má nezpochybnitelný význam také v léčbě jiných onemocnění (psychiatrických, neurologických, metabolických či kardiovaskulárních).
Nekvalitní spánek má těžké dopady na zdraví. Lidé mají depresivní náladu, horší paměť a schopnosti soustředění. Jistě, od nepaměti se poruchy spánku dávají do souvislosti s psychickými problémy, stresy a starostmi. Pokud by ovšem poruchy spánku závisely jen na míře starostí, byl by problém řešitelný.
Ve spánkové laboratoři Národního ústavu duševního zdraví probíhá nejprve formou ambulantního vyšetření na základě doporučení ošetřujícího praktického lékaře, psychiatra, neurologa, ORL specialisty či plicního lékaře. Pro objektivní vyšetření spánku mohou být pacienti dále doporučeni k polysomnografickému vyšetření (PSG), které probíhá za několikadenní hospitalizace.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
