Skřivan, nebo sova? Nedostatek spánku může vést k cukrovce

Náš pohybový režim a spánkový cyklus mohou ovlivňovat riziko onemocnění chorobami, jako jsou cukrovka 2. typu a srdeční choroby. Nový výzkum publikovaný v časopise Experimental Physiology zjistil, že cykly bdění a spánku způsobují metabolické rozdíly a mění preferenci zdrojů energie v našem těle.
V průměru by měl každý člověk spát zhruba sedm až osm hodin denně. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Výzkumníci zjistili, že „ranní ptáčata“ spotřebovávají v klidu i během cvičení více tuků na energii a jsou také citlivější na inzulín, než „noční sovy“, které jsou vůči němu naopak rezistentní, což znamená, že ke snížení hladiny glukózy v krvi potřebují více inzulinu a jejich tělo dává přednost sacharidům.

Zhoršená schopnost reagovat na inzulín může být škodlivá, protože znamená vyšší riziko cukrovky 2. typu či srdečních onemocnění. Studie rovněž prokázala, že „ranní ptáčata“ jsou fyzicky aktivnější a mají vyšší úroveň kondice, než „noční sovy“, které jsou během dne sedavější.

Rozdíly v metabolismu tuků mezi „ranními skřivany“ a „nočními sovami“ ukazují, že cirkadiánní rytmus našeho těla (cyklus bdění a spánku, pozn. aut.) by mohl ovlivnit způsob, jakým naše tělo využívá inzulin.

Citlivá nebo zhoršená schopnost reagovat na inzulin má závažné důsledky pro naše zdraví. Výzkum posouvá chápání diabetologů, jak cirkadiánní rytmus našeho těla ovlivňuje zdraví. Zdá se, že chronotyp ovlivňuje náš metabolismus a působení hormonů. Vědci se domnívají se, že chronotyp by mohl být použit jako faktor pro předpověď rizika onemocnění jedince.

Správně nastavené biorytmy vnitřních hodin

Dostatek odpočinku je na cestě ke zdraví naprostou nutností, pravidelný spánek nevyjímaje. V průměru by měl každý člověk spát zhruba sedm až osm hodin denně. Stejně jako délka je ale důležitý i čas uléhání. Nejlepší je chodit spát přibližně ve stejnou dobu, případné výkyvy by neměly být nijak dramatické nebo příliš časté.

PSALI JSME:
Cukrovka je v Česku jednou z největších civilizačních hrozeb

„Ideální čas spánku je od 22 hodin, kdy nejvíce regenerují nadledvinky neboli orgány, které jsou zodpovědné za tvorbu stresových hormonů a které se významně podílejí na regulaci hormonálního systému. Dostatečný spánek v tuto dobu zvyšuje odolnost vůči stresu a snižuje jeho vliv na organismus,“ uvádí MUDr. Jan Vojáček, lékař celostní medicíny z pražské kliniky Endala.

Ve spánku náš organismus produkuje melatonin, zjednodušeně řečeno hormon proti únavě a stárnutí. Ke snížení jeho tvorby naopak vedou alkohol, nikotin či kofein.

Věková skupina Doporučené hodiny spánku za den
Novorozenec 0-3 měsíce 14-17 hodin
Nemluvně 4-12 měsíců 12-16 hodin
Batole 1-2 roky 11-14 hodin
Předškolák 3-5 let 10-13 hodin
Školní věk 6-12 let 9-12 hodin
Dospívající 13-18 let 8-10 hodin
Dospělý 18-60 let 7 a více hodin
61-64 let 7-9 hodin
65 let a více 7-8 hodin

Zdroj: CDC

S přibývajícím věkem se navíc snižuje synchronizace biologických hodin se světlem či tmou, takže se stává, že někteří senioři usínají i přes den a přesto mají pocit permanentní ospalosti. Po pětašedesátém roce života se doba spánku sice fyziologicky snižuje doba spánku nezbytná k tomu, aby se člověk cítil dobře, ale jen nepatrně. Doba spánku by neměla klesnout pod pět hodin.

Problémy se spánkem lze řešit

Problémy se spánkem by se neměly podceňovat, lze je účinně a efektivně řešit. Včasná diagnostika a léčba poruch spánku má nezpochybnitelný význam také v léčbě jiných onemocnění (psychiatrických, neurologických, metabolických či kardiovaskulárních).

PSALI JSME:
Množství a hlavně kvalita spánku v dospělosti ovlivňuje kvalitu života ve stáří

Nekvalitní spánek má těžké dopady na zdraví. Lidé mají depresivní náladu, horší paměť a schopnosti soustředění. Jistě, od nepaměti se poruchy spánku dávají do souvislosti s psychickými problémy, stresy a starostmi. Pokud by ovšem poruchy spánku závisely jen na míře starostí, byl by problém řešitelný.

Ve spánkové laboratoři Národního ústavu duševního zdraví probíhá nejprve formou ambulantního vyšetření na základě doporučení ošetřujícího praktického lékaře, psychiatra, neurologa, ORL specialisty či plicního lékaře. Pro objektivní vyšetření spánku mohou být pacienti dále doporučeni k polysomnografickému vyšetření (PSG), které probíhá za několikadenní hospitalizace.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Noční můry či brzké vstávání. Pacienti po covidu mají problémy se spánkem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Lidé jsou jako přežraná lvice. Blahobyt jim vzal cíle i štěstí,“ říká Jágrův osobní kouč

Rozhovor
Od určité míry ekonomických parametrů pocit subjektivního štěstí a úspěchu přestane stoupat, a dokonce naopak začne klesat, říká v rozhovoru Marian Jelínek, sportovní psycholog a osobní kouč Jaromíra Jágra. Lidé podle něj chtějí cíl tak moc, že nemají problém podrazit kamaráda, ve jménu cíle a úspěchů vzít doping, podplatit tu či onu zakázku.

Vraťte mi moje peníze!

Poradna
Prý je to prakticky vyloučené. Ale vyprávějte to někomu, kdo se splete, přehlídne či překlepne a pošle peníze na …