Je jich sice početně více, avšak z pohledu hodnoty jsou vlastně nyní menší. A to jak v případě pozemního stavitelství, kde se odráží opatrnost soukromých investorů, tak i u inženýrského, jež je především režii veřejného sektoru.
Stavebnictví, které dlouhou dobu brzdil nedostatek kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovníků, začíná pociťovat slabší poptávku. To už ostatně potvrdily i předchozí letošní průzkumy statistického úřadu.
Na druhou stranu tlak energetické drahoty vytvářejí potenciál pro investice do zateplování a dalších řešení, které by měly snížit budoucí náklady na vytápění nebo energie jako takové.
Impuls, který by stavebnictví mohlo dostat ve veřejném sektoru, se stále odvíjí od schopnosti čerpat peníze z dodatečných fondů EU, respektive od našich možností přicházet s financovatelnými a dobře připravenými projekty.
Asi nepřekvapí ani pokles bytové výstavby (-21 %), který je důsledkem odkládání nových projektů ze strany developerů. Nejistá poptávky, respektive drahé hypotéky, spolu s vysokými náklady na výstavbu nejsou zrovna pozitivní kombinací pro masivní rozjezd nový bytové výstavby.
Útlum nové výstavby je patrný už deset měsíců a s obratem lze počítat teprve ve chvíli, až se vývoj na realitním trhu stabilizuje, respektive až se ekonomika skutečně a pevně odrazí ode dna.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
