Rovněž v pátek zveřejněná červnová inflace v eurozóně lehce zaostala za očekáváními. Celková meziroční dynamika spotřebitelských cen zpomalila z květnových 6,1 procenta na 5,5 procenta. Pro Evropskou centrální banku (ECB) klíčová jádrová inflace naopak zrychlila z 5,3 procenta meziročně na 5,4 procenta meziročně.
Jak v případě celkové, tak jádrové inflace tržní konsenzus vyhlížel o 0,1 procentního bodu vyšší hodnotu. Perzistence růstu jádrových cen podle nás bude důležitým argumentem pro další zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB. Nadále očekáváme, že depozitní sazba bude vrcholit letos v září na čtyřech procentech. Slabší byla i páteční data z německého trhu práce, která ukázala na jeho výraznější zchlazování.
V USA statistiky v minulém týdnu celkově překvapily spíše pozitivně. Růst hrubého domácího produktu (HDP) za prvním letošní čtvrtletí byl ve třetím čtení revidován na dvě procenta mezičtvrtletně anualizovaně, což je o 0,7 procentního bodu více, než kolik činil druhý odhad. Lehce byla zvýšena i dynamika osobní spotřeby. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se navíc navzdory očekávané stagnaci na 265 tisíc snížil na 239 tisíc.
Silnější data podpořil i šéf americké centrální banky, Fedu, Jerome Powell, který na výročním setkání centrálních bankéřů v portugalské Sintře zopakoval výhled mediánu „dot plotu“, který ukazuje ještě dvojí 25bodové zvýšení základní úrokové sazby. Vyznění dat z prvních čtyř dnů týdne nicméně v pátek částečně korigovaly statistiky o vývoji osobních výdajů, které indikují oslabování tamní spotřebitelské poptávky.
Data z tuzemska potvrdila utlumený výkon domácí ekonomiky. Česká ekonomika podle třetího čtení HDP v prvním letošním čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala (bez revize, pozn. aut.). Míra úspor v rámci nově zveřejněných sektorových účtů oproti čtvrtému čtvrtletí loňského roku (18,4 %) sice poklesla na 17,9 procenta, stále však zůstala zvýšená, když v předpandemickém období dosahovala v průměru zhruba 12 procent.
Zhoršení v červnu zaznamenala důvěra v tuzemskou ekonomiku, přičemž nejvýraznější pokles byl zaznamenán v průmyslu. Zápis ze zasedání České národní banky (ČNB) zopakoval záměr držet úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, zatímco trhy stále zaceňují snížení repo sazby do konce roku o cca 75 bazických bodů.
Pozitivní vyznění dat z USA a jestřábí rétorika z Fedu přispěly k nárůstu zámořských tržních úrokových sazeb. Křivka dolarových sazeb minulý týden vzrostla o 12-20 bazických bodů s výraznějším nárůstem na kratších splatnostech.
Přestože eurové sazby se zvýšily méně, dolar se v páru s eurem v pátek odpoledne obchodoval v blízkosti pondělních úrovní, poblíž 1,09 USD/EUR. Měny středoevropského regionu minulý týden ztrácely. Nejvýrazněji v páru s eurem oslabil maďarský forint (o 0,6 % na 372,3 HUF/EUR), následovaný českou korunou (0,3 % na 23,75 CZK/EUR) a polským zlotým (0,2 % na 4,44 PLN/EUR).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
