Zatímco sazby ČNB dosáhly vrcholu, v zahraničí dále rostou

Úrokové sazby České národní banky (ČNB) nedoznaly změn ani na červnovém zasedání. V souladu s očekáváními tak základní repo sazba zůstává na sedmi procentech. Vyjádření guvernéra centrální banky Aleše Michla byla opět jestřábí. Sazby podle něj zůstanou na současné či vyšší úrovni po delší dobu, než finanční trh očekává.
Koruna této týden vůči euru zpevnila o přibližně půl procenta. Vliv na to mohly mít jestřábí výroky guvernéra ČNB Aleše Michla. Ilustrační foto: ČNB

Poslední data však podle nás ukazují na poměrně rychlý ústup inflace. První snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů tak očekáváme v září a do konce letošního roku by měla repo sazba klesnout ze současných sedmi procent na 6,25 procent (pro listopadové a prosincové zasedání čekáme rovněž -25 b. b., pozn. aut.).

Komunikace bankovní rady však pravděpodobně ještě nějakou dobu zůstane jestřábí. Důvodem je snaha bankovní rady držet korunu na silnějších úrovních a tlumit očekávání finančního trhu ohledně snižování úrokových sazeb. Tržní korunové sazby na jestřábí výroky guvernéra Michla významně nereagovaly.

Do konce letošního roku tak finanční trh nadále zaceňuje snížení sazeb ČNB v souhrnu o zhruba 100 bazických bodů. Ve středoevropském regionu tento týden zasedala také maďarská centrální banka, ani její rozhodnutí však nepřekvapilo. Tamní centrální bankéři rozhodli o dalším snížení jednodenní depozitní sazby (ze 17 na 16 %), ta základní tříměsíční však zůstala beze změny na 13 procentech.

Ten, kdo tento týden překvapil, byla ale britská centrální banka (Bank of England, BoE, pozn. red.), která ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů. Základní sazba tak vzrostla ze 4,5 procenta na pět procent, což je nejvyšší úroveň za posledních 15 let, zatímco byl očekáván růst na 4,75 procenta. Podpora pro toto rozhodnutí byla poměrně široká s podílem hlasů 7:2.

Jako hlavní důvod tamní centrální bankéři uvedli perzistenci silných cenových tlaků. Pokles celkové meziroční inflace se v květnu zastavil na 8,7 procenta a výsledek tedy skončil nad očekáváním analytiků (o 0,3 p. b.). Významnější vliv na toto rozhodnutí však pravděpodobně měla jádrová inflace, která ve Spojeném království nadále zrychluje – v květnu z 6,8 procenta na 7,1 procenta meziročně.

Z vyjádření Bank of England vyplývá, že zvyšování úrokových sazeb ještě nemusí být u konce. Finanční trh na přelomu letošního a příštího roku očekává základní sazbu kolem šesti procent. Podobně jako u jiných centrálních bank lze předpokládat, že další vývoj sazeb bude podmíněn nově zveřejněnými daty o vývoji ekonomiky a inflace.

Jestřábí komentáře z americké centrální banky (Fed, pozn. red.) pravděpodobně pomohly americkému dolaru k silnějším úrovním. Šéf centrální banky Jerome Powell v americkém Kongresu řekl, že Fed bude pravděpodobně muset v letošním roce ještě pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Konkrétně by podle něj mohlo dojít k dvojímu zvýšení.

Růst sazeb v souhrnu o 50 bazických bodů do konce roku indikuje také medián očekávání představitelů Fedu. Tento týden tak dolar oproti euru uzavírá o zhruba půl procenta silnější poblíž úrovně 1,09 USD/EUR. Posilování se tento týden týkalo i všech tří měn středoevropského regionu. Koruna vůči euru zpevnila o přibližně půl procenta. Vliv mohly mít jestřábí výroky guvernéra Michla.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB