Slovenská ekonomika se v závěru loňského roku vyhnula poklesu

Názor
Podle předběžného odhadu vzrostl slovenský hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 o 0,2 procenta a meziroční pokles dosáhl „pouze“ 2,7 procenta. Ačkoliv statistický úřad nezveřejnil další podrobnosti, jeho komentář poukazuje na dobrou výkonnost automobilového průmyslu, stavebnictví a pozitivní příspěvek čistých exportů k růstu. To je ostatně nejen na Slovensku zásadním rozdílem oproti jarní vlně pandemie, kdy velkou část průmyslu postihly uzavírky.
Uvolňování protiepidemických opatření na Slovensku by spolu s odloženou spotřebitelskou poptávkou mělo „nakopnout“ zejména služby nejvíce postižené pandemií. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zachování chodu podstatné části ekonomiky napomohlo do značné míry eliminovat negativní dopad restrikcí na sektor služeb. S těmi se slovenská ekonomika vyrovnává i na začátku letošního roku. K prvním krůčkům k uvolnění došlo v uplynulém týdnu, kdy byly částečně otevřeny školy.

Nicméně další uvolňování bude podle všeho velice opatrné vzhledem k vysoké úmrtnosti na covid-19, které v relativním vyjádření na 100 tisíc obyvatel převyšuje hodnoty z České republiky navzdory řádově polovičnímu počtu nových případů.

Přesto se domníváme, že Slovensko čeká od dubna prudké oživení ekonomického růstu, které bude stát na několika nohách. Tou první bude uvolňování protiepidemických opatření umožněné kombinací faktorů jako vakcinace rizikových skupin a sezonního ústupu koronaviru.

To by spolu s odloženou spotřebitelskou poptávkou mělo „nakopnout“ zejména služby nejvíce postižené pandemií. Druhou nohou by mělo být souběžné oživení zahraniční poptávky, které podpoří slovenské exporty a průmysl.

PSALI JSME:
Slovenská inflace se propadla na čtyřleté minimum. Proč je nižší než v Česku?

Třetí nohou jsou zvýšené vládní výdaje v čele s investicemi, jejichž tempo růstu by mělo dosáhnout dvouciferného tempa.

Významnou úlohu v tom sehraje čerpání EU fondů, které bude navíc v druhé polovině roku podpořeno přílivem peněz z fondu oživení EU.  Zároveň se domníváme, že pokles nejistoty spojený s pandemií či Brexitem přispěje ke stabilizaci soukromých investic.

Za celý rok 2021 by ekonomický růst mohl dosáhnout šesti procent po zhruba 5,2% loňském poklesu. To by se mělo pozitivně projevit i na trhu práce, kde by se negativní trend měl zastavit taktéž v průběhu jara a ve zbytku roku bychom mohli již vidět růst zaměstnanosti tažený sektorem služeb.

Slovenská ekonomika by již v závěru letošního roku mohla dosáhnout předkrizových hodnot. To však nebude platit pro řadu nejvíce postižených odvětví a firem, které neustály dlouhotrvající tlak pandemie na své hospodaření. Pandemie tak za sebou zanechá hluboké strukturální změny v ekonomice, které budou probíhat i v následujících několika letech.

Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Covid dusí slovenskou ekonomiku

Zavřít reklamu ×
  1. Slovensko nestojí a nepadá na automobilovém průmyslu a tak se nemají čeho bát. Polsko jede na potravinovém průmyslu a tak jsou už dávno za vodou. Jen Češi se vydali špatnou cestou. Auta budou brzo končit. Těch pár vyrobených elektrických aut nás neuživí.Neznám mnoho lidí co může koupit za milion elektrické auto…..

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.